Králický Sněžník (pohoří): Porovnání verzí

| maxvýška = 1 4231423

'''Králický Sněžník''', nebo také '''masiv Králického Sněžníku''', je [[geomorfologický celek]] a  vysoká, členitá hornatina na rozhraní [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Okres Kladsko|Kladska]]. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku, kde je nazývána '''Masyw Śnieżnika''', německy se pohoří jmenuje '''Glatzer Schneegebirge'''. Nejvyšší horou je [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]] (polsky ''Śnieżnik Kłodzki'', německy ''Glatzer Schneeberg'' nebo ''Grulicher Schneeberg''). NadmořskáÚdaje výškao nadmořské výšce vrcholu se ve  zdrojích rozcházírozcházejí, polské prameny uvádějí 1425 metrů nad mořem, české uvádějí nejčastěji 1423 metrů nad mořem.

Králický Sněžník patří do [[Jesenická podsoustava|Jesenické podsoustavy]] (Jesenické oblasti). Od [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]] je na východě oddělen [[Kladské sedlo|Kladským sedlem]]. Na západě a severu spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z jihu odděluje Králický Sněžník od [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] údolí řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Na východě pohoří Králický Sněžník strmě spadá do [[Staroměstská kotlina|Staroměstské kotliny]], která ho odděluje od [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]. Vyskytují se zde četné [[periglaciální jevy]], jako [[mrazový srub|mrazové sruby]] nebo [[kamenné moře|kamenná moře]]. V oblastech s výskytem krystalických vápenců jsou vyvinuty krasové jevy, příkladem jsou např. jeskyně [[Tvarožné díry]], [[Patzeltova jeskyně]], a na polské straně [[Jaskinia Niedźwiedzia]] (Medvědí jeskyně),; najdeme zde také [[ponor (speleologie)|ponory]] a [[vyvěračka|vyvěračky]].

* Nejvyšší horou, umístěnou v centrální části pohoří, je [[Králický Sněžník (hora)]] (1423 m n.m.).

* Západní hřeben tvoří hranici s Polskem. Vybíhá směrem k jihu z hory [[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]. Od východního hřebene je oddělen až 600 m hlubokým údolím [[Morava (řeka)|Moravy)]], směrem na západ strmě spadá do [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]]. Z hlavních vrcholů je to při postupu od jihu: [[Jelení vrch (936 m)|Jelení vrch]] (polsky ''Góra Jasień'') (936 m n.m.), [[Klepý]] neboli Klepáč (polsky ''Trójmorski Wierch'') (1143 m n.m.), [[Hleďsebe (Králický Sněžník)|Hleďsebe]] (polsky ''Puchacz'') (1190 m n.m.) a [[Malý Sněžník]] (polsky ''Mały Śnieżnik'') (1338 m n.m.). Malý Sněžník je druhá nejvyšší hora pohoří.

* Oblast úmoří [[Černé moře|Černého moře]] odvodňuje řeka [[Morava (řeka)|Morava]] a její přítoky. Pravostranné přítoky přitékají z východních svahů západního [[hřbet]]u, jsou to např. [[Kopřivák]], [[Hluboký potok]] a četné další bezejmenné,. naNa jednom z těchto přítoků se nachází také známý [[vodopád Na Strašidlech]]. Ze západních svahů východního hřbetu přitékají levostranné přítoky řeky Moravy, např. [[Poniklec]], [[Kamenitý potok]], [[Mlýnský potok (přítok Moravy)|Mlýnský potok]] a četné další bezejmenné. Z jižních svahů východního hřbetu přitéká jako levostranný přítok Moravy [[Malá Morava (potok)|Malá Morava]] a, [[Zelený potok (přítok Moravy)|Zelený potok]] a další bezejmenné. Východní svahy východního hřbetu odvodňují levostranné přítoky řeky [[Krupá (přítok Moravy)|Krupé]], která se u [[Hanušovice|Hanušovic]] také vlévá do Moravy,; jsou to např. [[Prudký potok]], [[Chrastický potok]], [[Štěpánovský potok (přítok Krupé)|Štěpánovský potok]], [[Stříbrnický potok (přítok Krupé)|Stříbrnický potok]], [[Zrcadlový potok (přítok Krupé)|Zrcadlový potok]] a četné další bezejmenné.

* K oblasti úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]] patří polská část pohoří. Je to především řeka [[Nysa Kłodzka]], která zde také pramení, a četné další menší toky, např. [[Polna]], [[Szklarka]], [[Goworówka]], [[Nowinka]], [[Wilczka]], [[Kleśnica]], [[Kamienica]] a další.

* K oblasti úmoří [[Severní moře|Severního moře]] patří pouze jižní svahy západního hřbetu, jedná se o [[Lipkovský potok]], který se vlévá do [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]], a také přítok Lipkovského potoka [[Heřmanický potok]].

Při vrcholu [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] je zhruba od nadmořské výšky 1350 m (v lavinové dráze i níže) vyvinuto primární [[alpínské bezlesí]]. Na exponovaných místech s mělkou půdou, kde se v zimě udrží jen nízká sněhová pokrývka, najdeme [[vyfoukávané alpínské trávníky]] (''sv. Juncion trifidi'') a [[alpínská vřesoviště]] (''subas. Cetrario-Festucetum supinae callunetosum''). V mírných depresích vrcholové plošiny se vyskytují maloplošně [[zapojené alpínské trávníky]] (''sv. Nardion''). Na závětrných svazích s hlubší půdou s vysokou sněhovou pokrývkou (včetně lavinové dráhy) jsou často rozsáhlé plochy [[vysokostébelných alpínských trávníky|vysokostébelných alpínských trávníků]] (hlavně ''sv. Calamagrostion villosae''), na vlhčích místech s dominancí [[metlice trsnatá|metlice trsnaté]] (''Deschampsia cespitosa''), na sušších živinami chudších místech dominuje [[třtina chloupká]] (''Calamagrostis villosa'') a na sušších místech živinami bohatších potom [[třtina rákosovitá]] (''Calamagorstis arundinacea''). Při horní hranici lesa roste také [[subalpínská brusnicová vegetace]] s dominantní [[brusnice borůvka|brusnicí borůvkou]] (''as. Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli''). Zvláště při Moravě v lavinové dráze je vyvinuta [[subalpínská kapradinová niva]] (''sv. Dryopterido-Athyrion'') s dominancí [[papratka alpínská|papratky alpínské]] (''Athyrium distentifolium''). Jsou zde také četná [[kamenné moře|kamenná moře]] a  skály, oboje najdeme i v pásmu lesa.

V nadmořských výškách asi 1100–1350 m se rozkládají rozsáhlé horské smrčiny, často i pralesovitého charakteru. Jedná se hlavně o [[horské třtinové smrčiny]] (''sv. Piceion exelsae''). Na vlhkých úživnějších místech jsou nahrazeny [[papratkové smrčiny|papratkovými smrčinami]] (''sv. Athyrio alpestris-Piceion''). Na východním hřbetu je několik [[otevřená vrchoviště|otevřených vrchovišť]] (''sv. Oxycocco-Empetrion hermafroditi''), která jsou obklopena [[rašelinné smrčiny|rašelinnými smrčinami]] (''as. Sphagno-Piceetum'').

V nižších nadmořských výškách, (pod 1100 m) jsou potenciální přirozenou vegetací (až na výjimky) bučiny. Původně to byly smíšené lesy s dominancí [[buk lesní|buku lesního]], [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a místy byl přítomen i [[javor klen]]. V minulosti byly však z větší části přeměněny člověkem na smrkové [[monokultura|monokultury]], které často nyní trpí imisemi. Většinou se jedná o [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] čili kyselé bučiny (''sv. Luzulo-Fagion''). Jen málo na krystalických vápencích (a na hlubších půdách i jinde) se jedná o [[květnaté bučiny]] (''sv. Fagion''). Jen výjimečněVýjimečně a maloplošně jsou zastoupeny [[vápnomilné bučiny]] (''as. Cephalanthero-Fagetum''). Velmi maloplošně v roklích při potocích a na prameništích najdeme [[horské klenové bučiny]] (''podsv. Acerenion''). Při potocích v nejnižších polohách najdeme také [[luh]]y (hlavně ''podsv. Alnenion glutinoso-incanae'').

Po obvodě pohoří najdeme rozsáhlá luční společenstva. Většinou se jedná o horský typ [[mezofilní ovsíkové louky|mezofilních ovsíkových luk]] (''as. Trifolio-Festucetum rubrae''), místy s přechodem k horským trojštětovým loukám. [[Horské trojštětové louky]] (''sv. Polygono-Trisetion'') však zde nejsou typicky vyvinuty, jako třeba v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Na sušších místech na mělké půdě jsou nahrazeny [[smilkové trávníky|smilkovými trávníky]] (''sv. Violion caninae''). Naopak na vlhčích místech to jsou [[vlhké pcháčové louky]] (''podsv. Calthenion'') nebo popř. [[vlhká tužebníková lada]] (''podsv. Filipendulenion'').

Na území Králického Sněžníku roste mnoho druhů vzácných i běžných horských rostlin. Cenný je výskyt vysokohorských [[jestřábník|jestřábníků]] z okruhu [[jestřábník alpský|jestřábníku alpského]] i jiných. Mezi nimi je i [[endemit]] Králického Sněžníku [[jestřábník sněžnický]] (''Hieracium nivimontis''). V subalpínském stupni dominuje několik druhů trav (v závislosti na podmínkách mikrolokality), např. [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa''), [[smilka tuhá]] (''Nardus stricta''), [[kostřava nízká]] (''Festuca supina''), [[lipnice širolistá]] (''Poa chaixii''), [[bojínek švýcarský]] (''Phleum rhaeticum'') aj. Z dalších rostlin zde běžně rostou např. [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[brusnice brusinka]] (''Vaccinium vitis-idaea''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), [[ostřice Bigelowova]] (''Carex bigelowii''), [[bika hajní]] měděná (''Luzula luzuloides subsp. rubella'') atd. Relativně běžná je také [[violka žlutá sudetská]] (''Viola lutea subsp. sudetica'') a [[mochna zlatá]] (''Potentilla aurea''), naopak velice vzácný je dnes [[prasetník jednoúborný]] (''Hypochaeris uniflora'') a [[kokrhel sličný]] (''Rhinathus pulcher). [[Sasanka narcisokvětá]] (Anemone narcisiflora''), stejně jako [[šabřina tatarská]] (''Conioselinum tataricum'') už asi zcela na Králickém Sněžníku vymizely.

V posledních desetiletích také výrazně ubyl [[zvonek vousatý]] (''Campanula barbata''), který v ČR roste jen v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]] a na Králickém Sněžníku. Podobné rozšíření má také vzácná tráva [[ovsíř dvouřízný]] (''Helictotrichon planiculmis''). [[Sítina trojklanná]] (''Juncus trifidus'') roste na Králickém Sněžníku pouze na [[Vlaštovčí kameny|Vlaštovčích kamenech]]. V přirozených smrčinách roste hojně několik málo druhů, např. [[brusnice borůvka]], [[třtina chloupkatá]] nebo [[metlička křivolaká]], relativně častá je na vlhčích místech i [[bika lesní]] (''Luzula sylvatica''), s nižší pokryvností zde uvidíme [[sedmikvítek evropský]] (''Trientalis europaea''), [[čípek objímavý]] (''Streptopus amplexifolius''), [[podbělice alpská|podbělici alpskou]] (''Homogyne alpina''). Zvláště

Zejména na vlhčích místech jsou hojné kapradiny, např. [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[kapraď širolistá]] (''Dryopteris dilatata''), [[papratka samice]] (''Athyrium filix-femina''), [[žebrovice různolistá]] (''Blechnum spirant''), zvláště ve vysokohorských nivách [[papratka alpinská]] (''Athyrium distentifolium''), v bučinách je častý i [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris'') nebo [[bukovinec osladičovitý]] (''Phegopteris connectilis''). V kapradinových nivách roste také [[mléčivec alpský]] (''Cicerbita alpina''), [[kamzičník rakouský]] (''Doronicum austriacum''), mnohem vzácnější je [[stračka vyvýšená]] (''Delphinium elatum''). Na vlhkých místech zde můžeme vidět 2dva druhy modrokvětých [[oměj|omějů]], [[oměj šalamounek]] (''Aconitum plicatum'') a [[oměj pestrý]] (''Aconitum variegatum''). Na horských prameništích roste [[violka dvoukvětá]] (''Viola biflora''), [[mokrýš střídavolistý]] (''Chrysosplenium alternifolium''), [[ptačinec hajní]] (''Stellaria nemorum''), velmi vzácná je [[řeřišnice hořká Opicova]] (''Cardamine amara subsp. opizii'').

V kyselých bučinách je [[bylinné patro]] chuděchudé a rostlourostou tam často některé druhy, vyjmenované u kyselých smrčin. V květnatých bučinách je častá [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis''), [[svízel vonný]] čili mařinka vonná (''Galium odoratum''), v nižších polohách i [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''). Na rašeliništích východního hřbetu roste hojně [[suchopýr pochvatý]] (''Eriophorum vaginatum''), [[brusnice vlochyně]] (''Vaccinium uliginosum''), [[klikva bahenní]] (''Oxycoccus palustris''), mnohem vzácnější je [[bradáček srdčitý]] (''Listera ovata'') nebo [[kyhanka sivolistá]] (''Andromeda polifolia'').

Pouze na mramorové skále na polské straně roste tráva [[pěchava tatranská]] (''Sesleria tatrae''), jedná se o jediný výskyt mimo [[Karpaty]]. Na mramorech polské strany najdeme i [[hlaváč lesklý]] (''Scabiosa lucida''), [[kapradina Braunova|kapradinu Braunovu]] (''Polystichum braunii''), [[kruštík tmavočervený]] (''Epipactis atrorubens''), [[okrotice bílá|okrotici bílou]] (''Cephalanthera damasonium'') a další. V pohoří Králický Sněžník roste ještě mnoho dalších, výše nevyjmenovaných druhů rostlin.

V oblasti Králického Sněžníku žije mnoho druhů živočichů. Z větších býložravců to je např. [[jelen lesní]] nebo [[srnec obecný]]. Můžeme zde spatřit i nepůvodní druh [[kamzík horský|kamzíka horského]], který sem přešel ze sousedních [[Jeseníky|Jeseníků]], kde byl vysazen. Z šelem je hojná [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], vzácnější je [[jezevec lesní]]. Větší šelmy, jako [[medvěd hnědý]], [[vlk]] nebo [[rys ostrovid]], byly v minulosti silně pronásledovány člověkem (a jsou pronásledovány i v současnosti), proto byly na Králickém Sněžníku zcela vyhubeny. V posledních letech však byl potvrzen výskyt zatoulaných jedinců, původem asi z [[Karpaty|Karpat]]. Žije zde ale mnoho menších savců. Několik druhů [[Netopýři|netopýrů]] vyhledává místní jeskyně. Vzácný chladnomilný hlodavec je [[myšivka horská]].

Můžeme zde potkat i mnoho druhů ptáků. V dnešní době je relativně častý [[krkavec velký]] nebo [[datel černý]], ze vzácných šplhavců byl zaznamenán i [[datlík tříprstý]]. Svou bílou náprsenku je nápadný [[kos horský]], v subalpínském stupni hnízdí [[pěvuška podhorní]]. Z drobných pěvců je běžná [[sýkora uhelníček]] nebo [[králíček obecný]], u vodních toků můžeme spatřit [[skorec vodní|skorce vodního]]. Žije zde i vzácný lesní kur [[jeřábek lesní]] a snad i [[tetřívek obecný]],. [[tetřevTetřev hlušec]] už zcela vymizel, ale v posledních letech probíhá na Králickém Sněžníku pokus o jeho [[reintrodukce|reintrodukci]]. Ze sov zde žije např. [[kulíšek nejmenší]] nebo [[sýc rousný]], [[puštík obecný]] a [[výr velký]]. Běžná je [[sojka obecná]], ale hnízdí zde i [[ořešník kropenatý]]. Na loukách v nižších polohách žije početná populace [[chřástal polní|chřástala polního]], kvůli kterému zde byly vyhlášena i [[Ptačí oblast Králický Sněžník]].

Žije zde i mnoho druhů bezobratlých živočichů a dalších skupin obratlovců.

Na území Králického Sněžníku se rozprostírají četná chráněná území, v české části je to [[NPR Králický Sněžník|Národní přírodní rezervace Králický Sněžník]] (vyhlášená roku [[1990]]). NPR Králický Sněžník se v podstatě překrývá s Evropsky významnou lokalitou Králických Sněžník systému [[Natura 2000]]. Naopak [[Ptačí oblast Králický Sněžník]] je navržena téměř zcela mimo NPR, zahrnuje hlavně nižší polohy pohoří s rozsáhlým přesahem do nižších poloh [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchoviny]] a [[Bukovohorské hornatiny]], která je součástí [[Orlické hory|Orlických hor]]. Na polské straně je území chráněno v rámci ''Śnieżnickego Parku Krajobrazowego'' a je zde vyhlášeno také několik rezervací, např. [[rezerwat przyrody Śnieżnik Kłodzki]], [[rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia]], [[rezerwat przyrody Wodospad Wilczki]]. Na polské straně je také navržena evropsky významná lokalita.