Hornomoravský úval: Porovnání verzí

Přidáno 797 bajtů ,  před 10 lety
Oprava údaje o územním rozsahu úvalu a hranici s Mohelnickou brázdou, doplnění geomorfologické klasifikace atd. Jazyková korektura.
m (Robot ujednotil nadpis sekce souvisejících článků)
(Oprava údaje o územním rozsahu úvalu a hranici s Mohelnickou brázdou, doplnění geomorfologické klasifikace atd. Jazyková korektura.)
| středvýška = 225,8
| nadřaz = [[Západní Vněkarpatské sníženiny]]
| soused = [[Drahanská vrchovina]], [[Zábřežská vrchovina]], [[Mohelnická brázda]], [[Hanušovická vrchovina]], [[Nízký Jeseník]], [[Moravská brána]], [[Pobeskydská pahorkatina]], [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]], [[Vizovická vrchovina]], [[Litenčická pahorkatina]], [[Chřiby]], [[Vyškovská brána]]
| podřaz = [[Holešovská plošina]], [[Prostějovská pahorkatina]], [[Středomoravská niva]], [[Uničovská plošina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]]
}}
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. NejvyššíNejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. Úval tvoří sníženina vyplněná [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavy řek. Osu úvalu tvoří řeka [[Morava (řeka)|Morava]], největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. Úval se táhne od [[Zábřeh|Zábřehu]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]].
 
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]].
 
Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
 
'''Geomorfologická klasifikace:'''
*''Provincie: Západní Karpaty''
**''Soustava: Vněkarpatské sníženiny''
***''Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny''
****''Celek: Hornomoravský úval''
*****''Podcelek: Středomoravská niva''
*****''Podcelek: Uničovská plošina''
 
Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]].
[[Image:Hornomoravsky.JPG|Panoráma Hornomoravského úvalu z [[Křížový vrch (Ruda)|Křížového vrchu]]|thumb|500px|left]]