48 150
editací
m (typo) |
Bez shrnutí editace |
||
'''Boris II.''' (cca [[930]] - cca [[978]]) byl [[Seznam vládců Bulharska|bulharský car]] vládnoucí v letech [[970]] – [[971]].
'''Boris II.''' byl [[Seznam vládců Bulharska|bulharský car]] vládnoucí v letech 970–971. Na trůn se dostal v době, kdy Bulharsku hrozil vpád [[Kyjevská Rus|kyjevského knížete]] [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslava]] a kdy spolu se svým bratrem [[Roman I. Bulharský|Romanem]] pobýval v [[byzantská říše|byzantském]] zajetí v [[Konstantinopol]]i. Krom nebezpečí nepřátelské invaze se na západě země zmocnili části území čtyři bulharští bratři zvaní [[komitopulové]], kteří odtud začali rozšiřovat svojí vládu. Tehdejší [[seznam byzantských císařů|byzantský císař]] [[Jan I. Tzimiskes]] nehodlal připustit vznik nového státu pod komitopulskou nadvládou a uvolil se proto pustit oba Petrovy syny zpět do Bulharska, kde Boris následně nastoupil na bulharský trůn.<ref name="rych69">{{Citace monografie▼
▲
| příjmení = Rychlík
| jméno = Jan a kol
| poznámka = dále jen [Rychlík]
| isbn = 80-7106-404-1
}}</ref> V jarních měsících roku 970 zasáhl do situace Svjatoslav, který dobyl sídelní Borisovo město [[Preslav]], přičemž car i jeho bratr upadli do zajetí. Kyjevský kníže se se získáním Bulharska nespokojil a vytáhl dále na byzantské území, kde byl v [[bitva u Arkadiopole|bitvě u Arkadiopole]] byzantskou armádou poražen. Byzantský císař následně vtáhl do Bulharska a [[14. dubna]] 971 získal zpět Preslav, kde byli drženi v zajetí car Boris i jeho bratr Roman. Po dalších urputných bojích byl posléze kníže Svjatoslav nucen žádat o mír, na jehož základě opustil Bulharsko.
Boris se nicméně na trůn již nevrátil, protože celá východní část bulharského území byla obsazena byzantskými vojsky a byzantský císař již nehodlal toto území vydat zpět. Naopak nechal oba Petrovy syny odvést nazpět do Konstantinopole, kde sňal symbolicky z Borisovy hlavy carskou korunu, čímž naznačil, že Bulharsko se opět stalo součástí byzantské říše. Zatímco Boris se následně začlenil do konstantinopolské aristokracie,<ref name="zást184">{{Citace monografie
|