Zavinění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interwiki |
m prebytecne mezery |
||
Řádek 3:
== Forma zavinění ==
Rozlišují se dvě základní formy zavinění:
# '''Zavinění úmyslné''' (dolózní)
Řádek 17 ⟶ 16:
=== Úmysl přímý ===
[[Pachatel]] chtěl způsobem v zákoně uvedeným porušit zákonem chráněný zájem a věděl, že ho poruší, nebo že ho porušit může. V tomto případě má vůle pachatele podobu chtění či vědění, jedná se o vědomí nutnosti nebo možnosti. Např.: [[Pachatel]] bodne nožem svou oběť, chce ji usmrtit a ví, že ji usmrtí.
=== Úmysl nepřímý ===
[[Pachatel]] věděl
▲[[Pachatel]] věděl , že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zákonem chráněného zájmu a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Označován je také jako eventuální úmysl, vůle pachatele je méně intenzivní než v předešlém případě, jedná se o srozumění, pokud jde o složku vědění, musí zde mít přinejmenším podobu vědomé možnosti. Rozdíl mezi úmyslem přímým a nepřímým je dán právě rozdílnou intenzitou volní složky. Např.: Lupič spoutal hlídače a při odchodu založil požár, věděl, že hlídač může zemřít, sice jeho smrt nechtěl způsobit, ale byl s touto eventuální možností srozuměn.
=== Nedbalost vědomá ===
[[Pachatel]] věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. Intelektuální složka zde má povahu vědomé možnosti, kdežto volní složka chybí, jelikož pachatel nechce ani způsobit následek trestného činu a ani s tím není srozuměn. Vůle se tu nevztahuje k činu, který má trestněprávní relevanci. Např.: Řidič automobilu poruší předepsanou rychlost pro jízdu v obci, do cesty mu vběhne dítě a řidič jej zabije.
=== Nedbalost nevědomá ===
[[Pachatel]] nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Chybí tu jak složka vůle, tak i složka vědění. Nedbalost nevědomá se od vědomé nedbalosti liší právě nepřítomnosti intelektuální (vědomé) složky. Požadavek na vědomou složku je v zákoně vyjádřen jako možnost vědomí a povinnost vědomí. Jedná se o porušení náležité míry opatrnosti a to z hlediska objektivního (vyjádřeno slovy ''vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům'') a z hlediska subjektivního (vyjádřeno slovy ''měl a mohl''). Např.: Zdravotní sestra použije použitou injekční stříkačku a nakazí pacienta nakažlivou chorobou. Vzhledem ke své kvalifikaci (objektivní hledisko) měla a mohla (subjektivní hledisko) vědět, že použitou jehlou může pacienta nakazit.▼
▲[[Pachatel]] nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Chybí tu jak složka vůle, tak i složka vědění. Nedbalost nevědomá se od vědomé nedbalosti liší právě nepřítomnosti intelektuální (vědomé) složky. Požadavek na vědomou složku je v zákoně vyjádřen jako možnost vědomí a povinnost vědomí. Jedná se o porušení náležité míry opatrnosti a to z hlediska objektivního (vyjádřeno slovy ''vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům'') a z hlediska subjektivního (vyjádřeno slovy ''měl a mohl''). Např. Zdravotní sestra použije použitou injekční stříkačku a nakazí pacienta nakažlivou chorobou. Vzhledem ke své kvalifikaci (objektivní hledisko) měla a mohla (subjektivní hledisko) vědět, že použitou jehlou může pacienta nakazit.
== Obsah zavinění ==
Aby byla dána [[pachatel]]ova odpovědnost za [[trestný čin]], případně [[přestupek]], musí se zavinění vztahovat ke všem skutečnostem, které naplňují skutkovou podstatu [[trestný čin|trestného činu]], případně [[přestupek|přestupku]].
| |||