Monoalfabetická šifra: Porovnání verzí

*Nomenklátory, což byly zástupné symboly za některá slova. [[Alice a Bob]] se mohli dohodnout, že namísto běžného zašifrování slov „hřbitov“, „náměstí“ a „hospoda“ použijí symbol „(kniha)“, „(deštník)“ a „(opice)“. Zašifrování zprávy „Sejdeme se na hřbitově“ pak mohlo vypadat takto: „FUSTUVUFUBG(kniha)“. I pokud útočník pomocí frekvenční analýzy rozluštil všechny substituce, nomenklátor stejným postupem rozluštit nemohl. Mohl si ale nějak pomoci. Bob například napsal, že se sejdou „na …“, čímž hospoda vypadává ze hry, protože věta „sejdeme se na hospodě“ nedává smysl.

*Záměrné zkomolení zprávy na základě zvukomalebnosti. To jsou prakticky jakékoliv změny, které sice změní text, ale ten jde stále pochopit. Častými změnami pak jsou různé gramatycké chibi a podobně. Tyto chyby ztíží běžnou frekvenční analýzu, protože nesedí běžné hodnoty výskytu písmen. Stejně tak předchozí příklad s „na hospodě“ můžeme dát do této kategorie vylepšení.

*Písmena z otevřeného textu se zašifrují na více různých písmen. Písmeno „e“ můžeme zašifrovat jednou jako „B“ a jindy jako „C“. Výhodou je, že pokud to budeme dělat vyváženě, budou v zašifrovaném textu namísto jednoho písmene s 10% výskytem dvě písmena, obě s výskytem kolem 5 %. Luštitel tak má ztíženou pozici, protože nemůže tak snadno odhadnout písmeno „e“. Tato šifra se pak nazývá [[homofonní šifra]]. Rozložení znaků ještě upravuje tak, aby bylo všech písmen zhruba stejně. Pokud má písmeno „e“ 10% výskyt, bude mít v šifrovém textu 10 různých výskytů apod. Tato šifra už nemůže používat jen standardní abecedu, protože by v šifrovém textu nestačila písmena. Mohou se použít například bigramy, čísla nebo jiné symboly.