Verze z 20. 2. 2009, 19:17 editovat CarsracBot (diskuse \| příspěvky) 5 277 editací m robot změnil: it:Fregola ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2010, 14:29 editovat zrušit editaci Milan v z (diskuse \| příspěvky) 3 editace Provedl jsem upřesnění v názvosloví, doplnil termín vytírání (mník) a rozvedl tuto položku o další způsoby vytírání. Informaivně to snad stačí, ale pro hlubší zájem je to nedostatečné. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{různé významy\|tento=[[ryby\|rybách]]\|druhý=[[mechanika\|mechanice]]\|stránka=Tření}} '''Tření''' je ~~druh~~způsob [[rozmnožování]] [[ryba\|ryb]]. [[~~Samička~~jikernačka - samička]] vypouští [[jikra\|jikry]], [[mlíčák - samec]] ihned nato [[mlíčí]]. Tření probíhá při určité [[teplota\|teplotě]] [[voda\|vody]] na [[jaro\|jaře]] ([[kapr]], [[štika]]), nebo na [[podzim]] ([[losos]]), případně v zimě mník jednovousý. Z oplozených ~~vajíček~~jiker se později vylíhne - vykulí [[plůdek]]. <br /> Přirozený způsob rozmnožování něktrých druhů ryb by netačil pokrývat potřeby společnosti z různých důvodů: - Církev v šestnáctém století potřebovala zajistit dostatek kaprů - postní jídlo. - Protože v přírodních podmínkách zanikají přirozená trdliště ryb a některé druhy by již z naší přírody vymizeli. - Potravinářství v posledních letech 19. století potřebovalo velkovýrobu. Z těchto i dalších důvodů je pro zachování populace a zvýšení produktivity výroby některých druhů ryb zaveden poloumělý a umělý způsob výtěru. Jedná se zejména o kapra, štiku, candáta, sumce, amura, tolstolobika, veškeré naše lososovité ryby, včetně zajímavých introdukovaných - maréna velká = Síh severní maréna (Coregonus lavaretus marena Bloch 1709) a mnoho dalších. Tyto způsoby snižují ztráty na jikrách a váčkovém plůdku způsobené počasím, nemocemi, plísněmi, predátory, ale i zvyšují počty oplodněných jiker z jednoho výtěru. U umělého výtěru se využívá hypofyzace pro sjednocení termínu dozrávání pohlavních produktů a tedy jejich vytření. Přirozenému výtěru se pomáhá v místech kde to je možné budováním poloumělých a umělých trdlišť. Poloumělý výtěr se provádí na sádkách, Berrovou metodou nebo v Dubraviových rybníčcích. Umělý výtěr se provádí v přístrojích např.: - Vackův, Košovičův, Kalifornský a v lahvích - například Zughská, Chaseova, Kanegietrova Poloumělý výtěr má v našich podmínkách tradici od dob Jana Skály z Doubravy a Hradiště 1486 - 1553, biskupa olomouckého (Janus Dubravius). == Související články == * [[trdliště]] {{Pahýl - ryby}} [[Kategorie:Ryby]] [[bs:Mrijest]] [[de:Laich]]

Tření (ryby): Porovnání verzí