Panna Maria Budějovická

Historie a úcta k obrazu

Staroslavným paládiem (paládium) města Českých Budějovic je milostný obraz Panny Marie Budějovické, který sem r. 1410 přivezl budějovický měšťan Václav Institoris z Itálie. Tomuto paládiu se v minulosti přičítala záchrana města Českých Budějovic před husity (husité), před obléháním vojsky Jiřího Poděbradského, před stavovskými a švédskými vojsky, před morovou epidemií v letech 1713 – 14 a celá řada zázraků, mezi něž patří zachránění života či nabytí zdraví jednotlivců. Obraz měl zpočátku umístěn ve svém domě zmíněný měšťan Institoris, ale záhy jej předal do dominikánského (dominikáni) kostela Obětování Panny Marie, kde visel na 5. pilíři v severní boční lodi (již r. 1418 k němu biskup Jan udělil odpustky!), r. 1634 pro něj v chrámu nechal upravit zvláštní kapli generál hrabě Baltazar Marradas, sám veliký ctitel obrazu. Tato kaple byla zrušena v josefinské době a zcela odstraněna r. 1865. Milostný obraz se dostal na nejčestnější místo klášterního chrámu, totiž na hlavní neogotický oltář a od r. 1895 byl uctíván v nově zřízeném tabernáklu nad pozlaceným kovovým svatostánkem.

Popis obrazu

Samotný obraz je malován na desce z jedlového dřeva o rozměrech 126 x 62, 3 cm i s jednoduchým rámem. Deska silná 1,3 cm se skládá ze dvou k sobě spojených částí. Technikou je malba mastnou temperou přímo na dřevěné desce bez křídového podkladu. Panna Maria je zde dle katolické tradice (jejímž zdrojem je mj. též apokryfní protoevangelium Jakubovo) zobrazena jako velmi mladá dívka v období, kdy ještě nebyla zasnoubena se sv. Josefem. Tehdy sloužila v Chrámu a před Svatyní svatých vyprošovala lidstvu Spasitele. Panna Maria zde stojí na louce, nad níž je ploché červenohnědé pozadí, má velmi líbeznou čistou tvář, charakteristicky za krkem stažené a od ramen rozevláté světlé vlasy, sepjaté ruce v modlitbě, temně modrý šat posetý ratolestmi. Dle ratolestí na šatu bývá tento ikonografický typ nazýván Panna Maria Klasová (v německé literatuře Ährenkleidmaria), dle ikonologického významu pak také Panna Maria v Chrámu. Tento typ se poměrně často vyskytoval ve 14. a 15. stol. v německých jazykových oblastech, zejména v ženských klášterech. Obraz je vložen do rámu o šíři 3,2 cm. Na vnitřním rámu (širokém 8, 6 cm) je německý nápis gotickou frakturou, oznamující, že jde o „…obraz naší milé Paní, když byla v Chrámě. Tehdy jí sloužili andělé. Právě takto je též v Lombardii malována v jednom městě, které se jmenuje Osana a leží v Milánsku“. Spodní část obrazu tvoří plocha s drobnějším hustým německým nápisem, který zaznamenává některé zázraky milostného obrazu a datuje je do r. 1410. Spodní část obrazu, resp. jeho rámová část byla v minulosti odříznuta, pravděpodobně pro destrukci způsobenou červotočem.

Literatura

ČERNÝ Jiří: Milostný obraz Panny Marie Budějovické a jeho multiplikace, in Zprávy památkové péče, 2003, č. 5, s. 320-330.

SCHICHELLIUS Michael: Puteus aquarum viventium, oder Ein Brunn des lebendigen Wassers, Prag 1665.

WATZL Jan: Orodovnice před Svatyní svatých, Č. Budějovice 1910.