Sdružený parní stroj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, reference |
→Sdružený parní stroj: doplneni |
||
Řádek 26:
=== Sdružený parní stroj pro lokomotivy ===
Pro lokomotivy se používalo více různých uspořádání sdruženého parního stroje. byly to například:
*dvouválcový stroj s válci na stranách - Lokomotiva měla na jedné straně vysokotlaký a na druhé straně nízkotlaký válec. Pro případ mrtvé polohy vysokotlakého válce musela být vybavena rozjížděcím zařízením. Těmito stroji byly u nás vybaveny v 19. století některé lokomotivy místních drah.
*Tříválcový sdružený stroj - konstrukce obvykle obsahovala vysokotlaký válec v rámu a nízkotlaké válce po stranách lokomotivy. Válce pak mohly (ale nemusely) mít stejné rozměry. Tato konstrukce byla použita například u lokomotivy [[Lokomotiva 476.0|476.0]]
*Čtyřválcové uspořádání - tyto konstrukce stavěl například [[André Chapelon]]. Stroje byly ovládány samostatně a některé poháněly i různé nápravy (spřažené dohromady)
*[[Malettova konstrukce]] - Vysokotlaké válce na stranách zadního podvozku na rámu, nízkotlaké na předním samostatném podvozku
[[Soubor:Compound engine with both piston and slide valves 2.png|thumb|250px|left|Woolfova konstrukce kombinovaného principu]]
[[Soubor:Compound engine with both piston and slide valves Woolf.png|thumb|right|Napojení pístních tyčí na křižák]]
==== Woolfova konstrukce ====
[[Arthur Woolf
Popis:
Obě pístní tyče, vysokotlaká [5] a názkotlaká [12] přenášení sílu vzniklou expanzí páry na '''společný [[křižák]]''' (není zakreslen). Z toho vyplývá, že obě musí mít stejnou rychlost pohybu a musí přenášet stejnou sílu. Toho se dosahuje rozdílnou činnou plochou vysokotlakého a nízkotlakého pístu. Stejně tak, šoupátkové tyče [3] a [10] vykonávají shodný pohyb.
''Příklad použití sdruženého parního stroje u lokomotivy:''
:<gallery>
Řádek 44 ⟶ 54:
Tento typ parního stroje se využíval především u stabilních parních strojů, kde bylo možno montovat velký setrvačník, který vyrovnal nepravidelnosti jeho chodu. Proti sdruženému parnímu stroji uvedenému výše byl tento stroj konstrukčně jednodušší a proto i levnější.
Z hlediska konstrukce (příliš dlouhý) se nepoužíval u parních lokomotiv, funkce stejného pohybu vysokotlakého i nízkotlakého pístu je však obdobná jako výše uvedného stroje.
:''Popis k obrázku Woolfovy konstrukce:''
:Vysokotlaká pára [1] je přiváděna do vysokotlaké šoupátkové komory. Šoupátková tyč [3] a vysokotlaké šoupě [4] rozvádí páru na pravou nebo levou stranu vysokotlakého pístu [6] ve vysokotlakém válci [7]. Po expanzi, je prára (o nižším tlaku) odváděna kanálem [2] do prostoru nízkotlakého šoupěte [8], mezi vstupem a vyústěním nízkotlaké a vyskotlaké části je vkládána vyrovnávací expanzní nádrž. Nízkotlaké šoupě [11], ovládané šoupátkovou tyčí [10], rozvádí názkotlakou páru před nebo za názkotlaký píst [13] v nízkotlakém válci [14]. Expandovaná pára z nízkotlakoého válce je odváděna kanálem [9].<br />
Jedna pístní tyč [12] přenášení sílu vzniklou expanzí páry na
== Využití ==
|