České překlady bible: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[
'''České překlady Bible''' jsou překlady textu [[Bible|biblických knih]] do [[čeština|českého jazyka]].
Řádek 9:
==Dějiny překladů==
===První zlomkové překlady===
Nejstarší dochované české překlady nejsou celé bible, ale překlady různých úryvků. Z [[11. století|11.]] a [[12. století]] pocházejí tzv. ''staročeské glosy'', tedy [[glosa|glosy]] vpisované mezi řádky latinské bible. První souvislé překlady biblických textů ([[evangelium|evangelia]] a [[Kniha žalmů|žalmy]]) vznikaly v [[13. století|13.]] a [[14. století]], zvláště v ženských klášterech, kde byla znalost latiny omezená, a kde tedy byla potřeba porozumění textu v mateřštině větší.
Dochované žaltáře z této doby pocházejí ze dvou překladových verzí. První (2. pol. 13. stol.) je dosvědčena v pozdějších textech [[Žaltář Wittemberský|Žaltáře Wittemberského]] nebo v glosách tzv. Glosovaného žaltáře. Objevuje se též v Bibli drážďanské. Druhá překladová verze (pol. 14. stol.) je snahou opravit a vylepšit verzi první; je doslovnější, bohatší na české neologismy, vyznačují se i větší snahou o poetičnost. Text je dochován např. v [[Žaltář klementinský|Žaltáři klementinském]].
První nám známý překlad evangelií pochází pravděpodobně z [[Břevnov]]a z přelomu 13. a 14. století. Je dochován ve zlomcích a vznikl v polovině 14. století.
Řádek 20 ⟶ 19:
===1. staročeská redakce===
Nejstarší známý (bohužel nedochovaný) překlad celé Bible je tzv. [[Bible leskovecko-drážďanská]] z doby okolo roku [[1360]]. Stejnou verzi překladu najdeme i v [[Bible olomoucká|Bibli olomoucké]] a v [[Bible litoměřicko-třeboňská|litoměřicko-třeboňské]]. Kromě těchto úplných verzí překladu se nám první redakce dochovala u evangelií v [[Čtenie zimnieho času]] (60. léta 14. stol.), v [[Proroci kutnohorští|Prorocích kutnohorských]] či [[Rajhradské glosy|Rajhradských glosách]]. Do první redakce se řadí i [[Matoušovo evangelium s homiliemi]].
Překlad byl vytvořen dvěma překladateli nebo skupinami překladatelů. Jeden pocházel patrně z Břevnova, druhým byl jinak neznámý pražský [[dominikán]], autor mimo jiné i [[Život Krista Pána|Života Krista Pána]] a [[Staročeský pasionál|Staročeského pasionálu]]. I tento překlad, podobně jako překlady předchozí, vznikl pro potřeby ženského kláštera. Na to ukazuje mimo jiné například i zmírňování popisu násilných a sexuálních scén v biblickém textu. Překlad začal vznikat pravděpodobně před rokem [[1357]], jeho předlohou byla Vulgáta pařížského typu.
| |||