'''Přikryvadla''' (známá v češtině též jako '''přikrývky''', '''pokrývky''', '''krydla''' a '''fafrnochy''') jsou pláště, které si rytíři pokládali na helmu a nechali je splývat, jako ochranu, z vrcholu přilby na záda. Zřejmě vznikla při [[Křížové výpravy|křižáckých výpravách]] do [[svatá země|svaté země]], jako reakce na přehřívání rytířova těla v těžké kovové [[zbroj|zbroji]] pod žhavým arabským sluncem. Další funkcí, kterou přikryvadla plnila, byla částečná ochrana před sečnými útoky nepřátel.
V heraldice byla přikryvadla zpočátku zobrazována celistvá, jako jedno plátno. Tato tradice se výjimečně může objevit na erbech duchovních, kteří se rozhodlyrozhodli využívat [[přilba|přilbu]] ve svém znaku, protože nemohou mít přikrývadlapřikryvadla rozsekaná od boje. Později se začaly,přikryvadla začala pro větší efektnost kresby, zobrazovat různě děravá a poškozená. Na helmě byla přikryvadla držena [[Točenice|točenicemi]], v heraldice se později za tímto účelem objevují korunky posazené na přilbu.
Přikryvadla byla vybarvována obvykle dvěma hlavními erbu [[Tinktura (heraldika)|tinkturami]] erbu, vnější strana barvou a vnitřní kovem. Pokud byl erb hodně barevný, mohlymohla být přikryvadla na pravé a levé straně vybarvována různými sadami tinktur.
Vyšší šlechta používala, při použití hodnostní koruny, na pozadí erbu '''[[Erbovní plášť a stan|pláště a stany]]'''.
