Zimbabwe: Porovnání verzí

V oblasti se už od [[16. století]] objevoval obchod autochtonních Šonů s [[Portugalsko|Portugalci]]. Státy Šonů zanikly ve 30. letech [[19. století]] pod nájezdy Ndebelů(Zulští Matabelové), vedených náčelníkem Mzilikazim. Ti zde založili stát Matabele. V roce [[1867]] byla v oblasti objevena naleziště zlata, což vyvolalo evropskou [[kolonizace|kolonizaci]]. [[Portugalsko|Portugalci]] měli zájem zde rozvíjet svůj plán tzv. Růžové mapy: (spojení Mosambiku s na západě se nacházející Angola|Angolou). Podobný úmysl měli i [[Němci]], rozdíl byl pouze v tom, že se snažili spojit [[Namibie|Namibii]] a [[Tanzanie|Tanzanii]]. Do oblasti se tlačili i [[Búrové]]. Tyto expanzivní zájmy nakonec překazila [[Spojené království|Británie]] a v roce [[1889]] zde vznikla [[Britská Jihoafrická společnost]] pod vedením [[Cecil Rhodes|Cecila Rhodese]]. V roce [[1893]] a [[1896]] proběhla povstání [[Matabelové|Matabelů]], v letech [[1896]] a [[1897]] povstání [[Mašoni|Mašonů]]. Všechna povstání byla [[Spojené království|Brity]] brutálně potlačena. V roce [[1895]] byla území [[Mašonové|Mašonů]] ([[Mašonsko]]) a území [[Matabelové|Matabelů]] spojena [[Spojené království|Brity]] v jedno a vznikl celek [[Rhodesie]]. V roce [[1923]] platnost smlouvy [[Britská jihoafrická společnost|Britské jihoafrické společnosti]] končila a protože v [[referendum|referendu]] z roku [[1922]] byla účastníky odmítnuta možnost připojit se k [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unii]], území převzala [[Spojené království|Británie]] a [[1. říjen|1. října]] vytvořila samosprávnou kolonii [[Jižní Rhodesie]]. [[1. srpen|1. srpna]] [[1953]] se britské državy [[Jižní Rhodésie]], [[Severní Rhodésie]] a [[Ňasko]] spojily ve federační celek [[Rhodesie a Ňasko]]. Tento útvar vydržel jen deset let a poté, co [[Ňasko]] i [[Severní Rhodesie]] v roce [[1963]] odstoupily, se [[federace]] zhroutila. Důvodem
odstoupení byly nejen [[rasismus|rasistické]] zákony a segregace domorodců, ale i to, že [[Rhodéská fronta]] to požadovala a všechny ostatní strany se nemohly vyjádřit, neboť byly z rasových důvodů zakázány. Černošská strana se rozpadla na několik stran vymezujících se etnickou sounáležitostí. Dvě hlavní byly [[ZANU]] a [[ZAPU]]. [[ZAPU]] (''Zimbabwská unie afrického lidu'') byla podporována [[Ndebelové|Ndebely]], kterou v té době vedl [[Joshua Nkomo]]. [[ZANU]] (''Zimbabwská africká národní unie'') vedena [[Ndabaningi Stihol]]em, později [[Robert Mugabe|Robertem Mugabe]] podporovali [[Mašoni]]. V roce [[1964]] se vůdce [[Rhodéská frnta|Rhodéské fronty]] (tzv. ''strany evropských usedlíků'') [[Ian Douglas Smith]] stal ministerským předsedou a [[11. listopad]]u [[1965]] rozhodl pro vyhlášení nezávislosti [[Rhodésie]], kterou uznalo i materiálně podporovalo jen pár států, například [[Jihoafrická republika|JAR]]. [[Ian Douglas Smith]] vedl republiku [[rasismus|rasistickými]] způsoby, za což byl [[Organizace spojených národů|OSN]] sankciován. Paradoxem je, že evropských obyvatel žilo v zemi oproti domorodcům minimum. Proti způsobu vlády se obě černošské strany spojily a vedly [[guerilla|guerillu]] proti režimu, navíc od roku [[1976]] tvořily koalici tzv. [[Vlastenecká Fronta Zimbabwe]]. Tlak na vládu [[Ian Douglas Smith|Iana Smithe]] jak ze strany znepřátelených domorodců, tak i ze strany [[Organizace spojených národů|OSN]] vedl k pokusům svrhnout nenáviděnou vládu. První pokus v březnu [[1978]] - dohoda mezi Smithovou vládou a třemi africkými stranami o tzv. vnitřním urovnání - nevyšel. [[1. červen|1. června]] [[1976]] byla moc předána kolaborujícím africkým předákům, země potom dostala název [[Zimbabwe-Rhodesie]]. Tento stav nebyl uznán [[Spojené království|Británií]] a ani u africké většiny v Zimbabwe neměl úspěch. Nakonec se po konferencích v [[Londýn|Londýně]] Zimbabwe dočkala nezávislosti [[18. duben|18. dubna]] [[1980]].