Spytihněv Brněnský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 8:
V roce [[1189]] se na pražský trůn dostal [[Konrád II. Ota]], vládce moravských údělů. Uvolnilo se tak místo pro Spytihněva a jeho bratra. Jejich moc ale nejspíš byla knížetem Konrádem dost omezena. Po smrti Konráda Oty v Itálii v roce [[1191]] podporoval jeho dědice, nejmladšího syna [[Soběslav I.|Soběslava I.]] [[Václav II. (kníže)|Václava II.]] Brzy ovšem zahájili další Přemyslovci vzpouru - [[Přemysl Otakar I.|Přemysl Otakar]], [[Vladislav Jindřich]] a biskup [[Jindřich Břetislav]]. Václav II. byl obležen na Pražském hradě a nakonec uprchl. Stejně tak Spytihněv Brněnský. Oba byli zajati v [[Míšeň]]sku, z vězení se ale podařilo dostat pouze Spytihněvovi, Václav tam zřejmě zemřel.
Spytihněv se poté spojil s biskupem Jindřichem Břetislavem a v roce [[1193]] společně vtrhli do Čech, aby z trůnu sesadili Přemysla Otakara I. Vojska se střetla u Zdic, kde většina šlechty knížete Přemysla zradila. Biskup v prosinci 1193 obsadil [[Pražský hrad]] a v roce [[1194]] i [[Morava|Moravu]], kam dosadil zpět údělníky včetně Spytihněva. Přitom ale olomoucký a brněnský úděl ještě rozdělil - z Brněnska byl
V květnu [[1197]] opět vtrhl do Čech Přemysl Otakar, Spytihněv ale jeho vojsko zahnal zpět. Téhoř roku zemřel kníže Jindřich Břetislav. Jeho nástupcem se sice stal Vladislav Jindřich, ten ale přenechal vládu Přemyslovi. Ten sice žádného údělníka nevyhnal, jejich moc byla beztak vlastně jen formální, ale Spytihněva nechal oslepit. V roce 1198 nebo 1199 pak bezdětný Spytihněv zemřel.
| |||