Verze z 4. 2. 2010, 22:19 editovat Jurajda (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 834 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 2. 2010, 15:29 editovat zrušit editaci Jurajda (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 834 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Přesunout\|Chřipkový virus A}} ~~'''Influenza~~Virusy ~~virus~~z ~~A''',~~čeledě ~~též~~[[Orthomyxoviridae]] ~~Influenzavirus~~se Apodle ~~nebo~~vnitřního, ~~Influenza~~druhově Aspecifického ~~virus~~nukleoproteinového ~~(česky~~antigenu ~~'''chřipkový~~rozdělují do rodů Influenza virus A~~''')~~, jeInfluenza ~~rod [[~~virus~~\|virů]]~~ zB ~~čeledi~~a ~~''[[Orthomyxoviridae]]''~~Influenza virus C.<ref>Francki, R.I.B. President´s Report 1987-1990, ICTV, Berlin. pp.325</ref> ~~Způsobuje~~Chřipkové ~~[[chřipka\|chřipková~~virusy ~~onemocnění]]~~typu ~~[[ptáci\|ptáků]]~~influenza A se vyskytují u lidí i zvířat, typy B a ~~[[savci\|savců]].~~C pouze u lidí. Standardní nomenklatura chřipkových virů A byla navržena v roce 1971 a upravena WHO v roce 1980. Jejich označení zahrnuje typ viru, původního hostitele, geografickou oblast, číslo kmene, rok izolace a subtyp hemaglutininu (HA) a neuraminidázy (NA). Např. influenza virus typu A izolovaný u krůt v roce 1968 ve Wisconsinu, který má HA subtypu 8 a NA subtypu 4, je označován jako A/turkey/Wisconsin/1/68 (H8N4). Někdy tyto viry způsobují vážné [[epidemie]] či [[pandemie]] [[chřipka\|chřipky]], jako byla [[španělská chřipka]] nebo [[Prasečí chřipka v roce 2009\|současná prasečí chřipka]]. Vyznačuje se totiž velkou proměnlivostí, která je založena na schopnosti [[mutace\|mutovat]] a [[křížení\|křížit se]] v rámci svých jednotlivých podtypů. Je proto nejnebezpečnější ze všech tří známých typů chřipkových virů: všechny známé velké a smrtící [[chřipkové pandemie]] byly způsobeny tímto typem viru. == Popis chřipkového viru A == [[Virion]]y influenzových virů typu A (IVA) jsou sférické obalené částice dosahující průměrné velikosti 80-120 nm; existují i vláknité formy rozličné délky. [[Nukleokapsida]] s helikální symetrií je uzavřena ve dvouvrstevném [[lipid]]ovém obalu, který obsahuje povrchové projekce délky 10-12 nm. Tyto povrchové projekce představují 2 důležité glykoproteiny kódované virem – trimer [[hemaglutinin]] (HA) a tetramer [[neuraminidáza\|neuraminidázu]] (NA). Řádek 18: K pomnožení chřipkových virů se nejčastěji používají kuřecí embrya, vzhledem k jejich vysoké citlivosti. Virusy lze adaptovat na laboratorní zvířata. Všechny kmeny viru chřipky aglutinují ptačí a některé savčí erytrocyty; jsou však rozdíly ve schopnosti aglutinovat červené krvinky určitého zvířecího druhu. K biologickým pokusům se nejčastěji používají krůťata, kachňata a kuřata. == Variabilita chřipkového viru A == Důležitou biologickou vlastností ~~IVA~~chřipkových virů A je schopnost vytvářet antigenní variace – [[antigenní posun]] (drift) a [[antigenní zvrat]] (shift). Antigenní posun je způsobován [[bodová mutace\|bodovými mutacemi]] částí genomu kódujících HA a NA a projevuje se malými antigenními a strukturálními změnami obou glykoproteinů. Antigenní zvrat vzniká vzájemnou výměnou segmentů nově se tvořících genomů virů ([[rekombinace]], angl. genetic reassortment – přeuspořádání) po předchozí infekci vnímavé buňky (embrya, hostitele) dvěma nebo i více antigenně odlišnými viry. Tak dochází v přírodě ke vzniku antigenně zcela „nových“ chřipkových virů. Na vzniku antigenních variací chřipkových virů se nejčastěji z ptáků podílejí divoké kachny. ~~== Významné podtypy chřipkových virů typu A ==~~ * [[Chřipkový virus A subtypu H1N1\|H1N1]] ([[španělská chřipka]], [[Prasečí chřipka v roce 2009]]) * [[H2N2]] * [[H3N2]] * [[H5N1]] * [[H7N7]] * [[H3N8]] == ~~Virulence~~Literatura == * {{Citace monografie \| příjmení = Jurajda \| jméno = Vladimír \| titul = Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce \| vydání = 1 \| vydavatel = ES VFU Brno \| místo = Brno \| rok = 2002 \| počet stran = 184 \| isbn = 80-7305-436-1 }}▼ * {{Citace monografie \| příjmení = Saif \| jméno = Y.M. et al \| titul = Diseases of Poultry \| vydání = 11 \| vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. \| místo = Ames, USA \| rok = 2003 \| počet stran = 1231 \| isbn = 0-8138-0423-X \| jazyk = anglicky}}▼ === Reference ===▼ [[Orthomyxovirové infekce ptáků]] se kromě širokého okruhu hostitelů také vyznačují značnou variabilitou v patogenitě i virulenci (apatogenní až vysoce patogenní izoláty). Virulence viru je ovlivňována druhem, věkem a imunitním stavem hostitele, interkurentními infekcemi a podmínkami prostředí. Virus patogenní pro hostitele určitého druhu nemusí být škodlivý i pro jiný druh, např. izoláty od krůt a kura jsou obvykle méně virulentní pro kachny; podobně i izoláty od pštrosů jsou často nepatogenní pro drůbež. Virusy stejného subtypu se mohou lišit virulencí i pro hostitele téhož druhu a mohou být i avirulentní. Virulence chřipkových virů tedy nesouvisí jen s jejich genetickou výbavou či jen s hostitelem; je výsledkem vzájemné interakce viru, hostitele a prostředí. Proto při identifikaci izolovaného viru nestačí pouze určení subtypu HA a NA, ale je nezbytné zjistit i jeho virulenci pomocí testů patogenity (přesná pravidla pro diagnostiku ptačí chřipky navrhují mezinárodní komise). Odolnost obalených IVA v prostředí je průměrná; jsou ale schopny přežívat i nějaký čas ve vodě (jezera, rybníky). Rezervoárem IVA v přírodě jsou subklinicky infikovaní vodní a pobřežní ptáci; virus se z organismu vylučuje sekrety a exkrety. K infekci dochází přes respirační i alimentární trakt; u vodní drůbeže se infekce šíří fekálně-orální cestou. Ptačími IVA se mohou infikovat i někteří savci (např. prasata, tuleni, velryby), včetně člověka. ~~== Odkazy ==~~ ▲=== Reference === <references /> ~~=== Literatura ===~~ ▲* {{Citace monografie \| příjmení = Jurajda \| jméno = Vladimír \| titul = Nemoci drůbeže a ptactva – virové infekce \| vydání = 1 \| vydavatel = ES VFU Brno \| místo = Brno \| rok = 2002 \| počet stran = 184 \| isbn = 80-7305-436-1 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Ritchie \| jméno = B.W. et al \| titul = Avian Medicine: Principles and Application ~~\| vydavatel = Wingers Publ. \| místo = Florida, USA \| rok = 1994 \| počet stran = 1384 \| isbn = 0-9636996-5-2 \| jazyk = anglicky}}~~ ▲* {{Citace monografie \| příjmení = Saif \| jméno = Y.M. et al \| titul = Diseases of Poultry \| vydání = 11 \| vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. \| místo = Ames, USA \| rok = 2003 \| počet stran = 1231 \| isbn = 0-8138-0423-X \| jazyk = anglicky}} [[Kategorie:Nemoci ptáků]]

Chřipkový virus A: Porovnání verzí