Gravitační čočka: Porovnání verzí

Proces ohybu světla v gravitačním poli (a jevy s ním související) se označují jako '''gravitační čočkování'''. Ohyb světla v gravitačním poli byl předpovězen na základě [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]].

 

 

Gravitační čočkou může být libovolný velmi hmotný objekt, např. [[černá díra]], [[supermasivní černá díra]], obří eliptická [[galaxie]], hnízdo galaxií nebo [[kvasar]].

* mikročočkování - U mikročočkování splývají jednotlivé obrazy do jednoho světelného bodu. V tomto případě je obvykle čočkou [[hvězda]].

 

[[Soubor:gravitacni_cocka.svg|thumb|Princip gravitačního čočkování.<br />

''S'' - zdroj světla<br />

Pokud jsou úhly ohybu <math>\alpha</math> velmi malé, způsobí gravitační čočka pouze určité zvětšení zdroje. Vzhledem ke vzájemnému pohybu čočky a zdroje může docházek k pozorování změn jasnosti zdroje. Průběh změn jasnosti v čase může poskytnout informace o hmotnosti čočkujícího objektu. Tento jev se označuje jako mikročočkování.

 

Obecná teorie relativity předpovídá ohyb světla v gravitačním poli hmotných zdrojů. Tato teoretická předpověď byla potvrzena v roce [[1919]] během pozorování [[zatmění Slunce]]m, kdy [[Arthur Eddington]] pozoroval, že paprsky [[hvězda|hvězd]] nacházejících se blízko Slunci byly mírně vychýleny z předpokládané polohy (hvězdy, jejichž světlo procházelo v blízkosti Slunce se tedy zdály být na jiném místě, než by být měly).

 

První pozorování tohoto jevu se však podařilo až v roce [[1979]] při pozorování [[kvasar]]u Q0957+561. Mikročočkování bylo poprvé pozorováno v roce [[1989]] na kvasaru QSO2237+0305.

 

* [[Obecná teorie relativity]]

* [[Elektromagnetické záření]]

 

[[Kategorie:Astrofyzika]]

[[lt:Gravitacinis lęšis]]

[[lv:Gravitācijas lēca]]

[[nl:Zwaartekrachtlens]]

[[no:Gravitasjonslinse]]