Druhá válka baronů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: th:สงครามขุนนางครั้งที่ 2 |
m robot přidal: ar:حرب البارونات الثانية; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
| strana1 = královské síly
| strana2 = vzbouření baroni podporování [[Wales]]any
| velitel1 = [[Jindřich III. Plantagenet]] <br
| velitel2 = [[Simon de Montfort (6. hrabě z Leicesteru)|Simon de Montfort]] <br
}}
'''Druhá válka baronů''' ([[1264]] – [[1267]]), byla [[občanská válka]] v [[Anglie|Anglii]] mezi silami vzbouřených baronů vedených [[Simon de Montfort (6. hrabě z Leicesteru)|Simonem de Montfort]] a královským vojskem vedeným princem Eduardem, pozdějším králem [[Eduard I.|Eduardem I.]]
== Příčiny války ==
Hlavní rozbuškou občanské války byl požadavek [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřicha III.]] na financování jeho výbojů, ale tento konflikt odrážel i všeobecnou nespokojenost baronů s Jindřichovými metodami vládnutí, která byla ještě zvýšena [[hladomor]]em.
Simon de Montfort byl původně jedním ze zahraničních zbohatlíků, které si Jindřich přivedl jako rádce a zpočátku s ním měl dobré vztahy. Postupně se ale jejich názory a zájmy rozcházely. Krize v jejich vztazích dosáhla vrcholu, když byl Montfort obviněn za akce, které prováděl jako správce [[Gaskoňsko|Gaskoňska]], jediné anglické provincie na kontinentu.
Řádek 19:
Jindřich byl donucen účastnit se kolektivního odpřisáhnutí přísahy Oxfordským ustanovením. V následujících letech se vztahy mezi královými a Montfortovými příznivci polarizovaly. Jindřich obdržel roku [[1261]] [[papežská bula|papežskou bulu]], která ho vyvazovala z jeho přísahy, a obě strany začaly organizovat armády a následovala válka.
== Průběh války ==
Montford se svými silami ovládl roku [[1263]] větší část jihovýchodní Anglie a roku [[1264]] v [[Bitva u Lewes|bitvě u Lewes]] porazil královské vojsko, zajal a uvěznil krále Jindřicha i jeho syna prince Eduarda. Zatímco se Jindřich stal pouze formálním králem, Montfort se stal faktickým vládcem země. Obeslal každé hrabství a část měst aby vyslali volené zástupce do parlamentu. V té době byla Anglie velmi blízko úplnému zrušení monarchie. Mnoho baronů, kteří zpočátku Montforta podporovali, se začalo obávat, že jeho reformy zacházejí příliš daleko.
Po patnácti měsících byly Montfortovy úspěchy zrušeny. Eduardovi se podařilo z vězení uniknout a postavil se do čela královských vojsk. V [[Bitva u Eveshamu|bitvě u Eveshamu]] roku [[1265]] rozhodně porazil Montfortovo vojsko a Montfort sám v této bitvě padl. Následovala krutá pomsta na vzbouřencích a obnova královské autority. Odhaduje se, že tato válka si vyžádala si 15 000 obětí.
== Časový průběh konfliktu ==
* [[1261]] – král Jindřich III. obdržela papežskou bulu, která ho vyvazovala s přísahy na Oxfordská ustanovení
* [[1264]] – v květnu oficiálně začala válka
* [[12. květen|12. května]] - [[14. květen|14. května]] [[1264]] – bitva u Lewes mezi vojsky Simona de Montfort a krále Jindřicha III. Po bitvě Montfortovy síly zajaly krále Jindřicha i jeho syna prince Eduarda a Montfort se tak stal ''nekorunovaným'' králem
* [[20. leden]] [[1265]] – první jednání voleného parlamentu ve [[Westminsterský palác|Westminsterském paláci]]
* [[1265]] (v období před srpnem) – princ Eduard unikl z vězení
* [[4. srpen]] [[1265]] – bitva u Eveshamu. Eduardova armáda porazila vojsko vzbouřených baronů vedené Simonem de Montfort. Montfort i mnoho jeho spojenců bylo zabito.
* říjen [[1265]] – situace se uklidnila. Vzbouřenci, kteří přežili, nabídli Eduardovi příměří v ''Dictum of Kenilworth''.
* [[1267]] – Jindřich III. a vzbouřenci se dohodli na příměří dle dohody z Kenilworthu.
{{Překlad| jazyk = en | článek = Second Barons' War | revize = 261587477 }}
Řádek 40:
[[Kategorie:Války Anglie]]
[[ar:حرب البارونات الثانية]]
[[el:Δεύτερος πόλεμος των βαρώνων]]
[[en:Second Barons' War]]
| |||