Chřipkový virus A: Porovnání verzí

{{Přesunout|Chřipkový virus A}}

 

Někdy tyto viry způsobují vážné [[epidemie]] či [[pandemie]] [[chřipka|chřipky]], jako byla [[španělská chřipka]] nebo [[Prasečí chřipka v roce 2009|současná prasečí chřipka]]. Vyznačuje se totiž velkou proměnlivostí, která je založena na schopnosti [[mutace|mutovat]] a [[křížení|křížit se]] v rámci svých jednotlivých podtypů. Je proto nejnebezpečnější ze všech tří známých typů chřipkových virů: všechny známé velké a smrtící [[chřipkové pandemie]] byly způsobeny tímto typem viru.

K pomnožení chřipkových virů se nejčastěji používají kuřecí embrya, vzhledem k jejich vysoké citlivosti. Virusy lze adaptovat na laboratorní zvířata. Všechny kmeny viru chřipky aglutinují ptačí a některé savčí erytrocyty; jsou však rozdíly ve schopnosti aglutinovat červené krvinky určitého zvířecího druhu. K biologickým pokusům se nejčastěji používají krůťata, kachňata a kuřata.

 

 

Důležitou biologickou vlastností IVA je schopnost vytvářet antigenní variace – [[antigenní posun]] (drift) a [[antigenní zvrat]] (shift). Antigenní posun je způsobován [[bodová mutace|bodovými mutacemi]] částí genomu kódujících HA a NA a projevuje se malými antigenními a strukturálními změnami obou glykoproteinů. Antigenní zvrat vzniká vzájemnou výměnou segmentů nově se tvořících genomů virů ([[rekombinace]], angl. genetic reassortment – přeuspořádání) po předchozí infekci vnímavé buňky (embrya, hostitele) dvěma nebo i více antigenně odlišnými viry. Tak dochází v přírodě ke vzniku antigenně zcela „nových“ chřipkových virů. Na vzniku antigenních variací chřipkových virů se nejčastěji z ptáků podílejí divoké kachny.