Rastislav Váhala: Porovnání verzí

Přidáno 1 323 bajtů ,  před 9 lety
typo, zrušení historických prézentů, wikilinky, +kat, NK ČR...
(+hook archiv)
(typo, zrušení historických prézentů, wikilinky, +kat, NK ČR...)
| šířka obrázku = <!-- nepovinný -->
| citát = <!--(nepovinný)-->
| datum narození = [[9. červen|9.&nbsp;června]]
| rok narození = 1910
| místo narození = {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Vídeň]]
| datum úmrtí = [[2. prosinec|2.&nbsp;prosince]]
| rok úmrtí = 1988
| místo úmrtí = {{flagicon|Československo}} [[Praha]]
| Wikicitáty = <!-- nepovinný; projeví se jen hodnota ano-->
}}
{{požadavek na obrázek}}
[[Doktor práv|JUDr.]] '''Rastislav Váhala''' ([[9. červen|9.&nbsp;června]]a [[1910]], [[Vídeň]] – [[2. prosinec|2. &nbsp;prosince]] [[1988]], [[Praha]]) byl [[Češi|český]] [[právník]], účastník [[Československo|československého]] protifašistickéhoprotinacistického odboje.
 
== Život ==
Váhala se narodil ve Vídni, studoval však ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] gymnázium. Vysokoškolský diplom získal na právnické[[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě UK]] v &nbsp;Praze. Během povinného vojenského výcviku absolvoval důstojnickou školu v &nbsp;[[Opava|Opavě]], ze které byl vyřazen jako poručík dělostřelectva v &nbsp;záloze. V &nbsp;roce [[1939]] byl zapsán do seznamu advokátů, kancelář spolu s &nbsp;otcem měl na [[Národní (Praha)|Národní třídě]], žil v &nbsp;Praze na Spořilově[[Spořilov]]ě.<ref name="glezlova">Helena Glezgová: [http://ctyrka-noviny.cz/archiv/Ctyrka06_08.pdf ''S nejvyšším trestem nikdo nepočítal''], in Čtyřka, 2. &nbsp;roč., červen 2008, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref>
 
{{Portál Druhá světová válka}}
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zapojil do odbojové činnosti. V &nbsp;červenci roku [[1942]] byl jeho otec v &nbsp;Kounicových kolejích v &nbsp;[[Brno|Brně]] popraven. Od léta létaroku [[1944]] byl styčnýstyčným důstojníkdůstojníkem [[Vojtěch Luža|Vojtěcha Luži]], vojenského velitele [[Rada tří|Rady tří]], pro styk s &nbsp;komunistickým odbojem a &nbsp;ilegálním odborovéodborovým hnutím, na které měl kontakty. V &nbsp;Radě tří používal krycí jméno ''Kozák''. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností Gestapem[[Gestapo|gestapem]] odcházíodešel v &nbsp;říjnu [[1944]] zpět na [[Morava|Moravu]]. Váhala díky statečnosti zatčeného [[František Jiříkovský|Františka Jiříkovského]] nenínebyl prozrazen a stávástal se posledním velitelem odbojové skupiny [[Avala-Modrý kruh]], která sdružovala odbojové pracovníky z &nbsp;hasičských sborů na území [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]. Avala-Modrý kruh byl do prosince [[1944]] začleněn do [[Rada tří|Radí tří]], kdy došlo díkyz&nbsp;důvodu dalšímu zatýkání Gestapagestapem ke ztrátě kontaktů.<ref>Valašské Athény o.s.: [http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti&what=V#null Slovník osobností východní Moravy: "V"„V“] cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza">{{Citace monografie | příjmení = Luža | jméno = Radomír | titul = V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje | vydání = 1. | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz. 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref>
 
Od ledna [[1945]] se skrýval nedaleko Mánesa v &nbsp;Praze, neboť ho hledalo [[Gestapogestapo]]. V &nbsp;dubnu 1945 se stal vojenským poradcem [[Zpravodajská brigáda|Zpravodajské brigády]]. Získal díky přesunu vysílačky "''Anna"'' výsadku [[Operace_Platinum_Operace Platinum -_Pewter Pewter|Platinum-Pewter]] přímý kontakt s&nbsp;[[Prozatímní Londýnskoustátní zřízení|londýnskou exilovou vládou]]<ref>Magdaléna Hromková: ''Podíl českých skautů v 2. odboji s důrazem na činnost Zpravodajské brigády,'' Arcibiskupské gymnázium, Praha 2005</ref><ref name="marek">Jidnřich Marek: [http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2007/04/prrekviem.pdf Četnické rekviem], str. 3-43–4, příloha časopisu Policista 4/2007, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref>. Dne [[5. květen|5.&nbsp;května]] 1945 byl pověřen [[Česká národní rada|Českou národní radou]] vojenskýmfunkcí zmocněncemvojenského zmocněnce v&nbsp;[[Palladium (obchodní dům)|kasárnách Jiřího z &nbsp;Poděbrad]].<ref name="marek" />
 
== Po osvobození 1945 ==
Po osvobození v &nbsp;roce 1945 vstoupil do [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], z &nbsp;níž byl zakrátko vyloučen<ref name="luza" />. Po [[Únor 1948|komunistickém puči]] byl v&nbsp;letech mezi léty [[1948]][[1949]] jedenjedním z &nbsp;obhájců generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]], v &nbsp;prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou. Podle vlastních slov ho gen. &nbsp;Píkovi doporučil spoluvězeň a &nbsp;bývalý odbojář [[Jan Pliczka]]. Po rozsudku smrti pro gen. &nbsp;Píku podal odvolání v &nbsp;podobě Zmatečné stížnosti a &nbsp;po zamítnutí pak žádost o &nbsp;milost u &nbsp;prezidenta republiky [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], taktéž zamítnutou. Po tragické popravě uzavřel svou advokátní kancelář, protože pro něj měla advokacie smysl jako obhajoba obviněného a &nbsp;raději se živil manuální prací jako sklobetonář.<ref name="glezlova" />
 
{{Portál Komunistický režim v Československu}}
Byl perzekuován[[perzekuce|perzekvován]] a &nbsp;později se zapojil do [[Československý protikomunistický odboj|protikomunistického odboje]]. Začal pracovat na revizi procesu a &nbsp;o &nbsp;posmrtnou [[rehabilitace (právo)|rehabilitaci v]] generála Píky, která byla umožněna až v &nbsp;roce [[1968]], kdy byl rozsudek zrušen. Napsal o &nbsp;procesu s &nbsp;gen. &nbsp;Píkou knihu ''Smrt generála'', která mohla vyjít až po roce [[1989]]. Do konce života byl monitorován [[Státní bezpečnost|StB]].<ref name="glezlova" /> V &nbsp;[[1970-1979|70.]] a &nbsp;[[1980-1989|80. &nbsp;letech]] získal výjezdní doložku do [[Jugoslávie]], kde se scházel s &nbsp;[[Radomír Luža|Radomírem Lužou]] (v&nbsp;[[Lublaň|Lublani]], později [[Vídeň]]ve Vídni), kterému předal mimo jiné spisy o &nbsp;procesu s &nbsp;gen. &nbsp;Píkou pro Hooverův archiv při [[Stanford University|Stanfordské univerzitě]].<ref>[http://searchworks.stanford.edu/vufind/Search/Home?lookfor=heliodor+p%C3%ADka&type=all&submit=Search Z̆ivotŽivot a smrt̆smrt generála Heliodora Píky], Hoover Library, Stanforad University, cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza" />.
 
== Dílo ==
{{NK ČR|mzk2006337264}}
* ''Smrt generála'', Melantrich, Praha 1992, str. &nbsp;189
 
== Odkazy ==
 
[[Kategorie:Osobnosti československého protinacistického odboje]]
[[Kategorie:Československý protikomunistický odboj]]
[[Kategorie:Čeští advokáti]]
[[Kategorie:Narození 1910]]
[[Kategorie:Úmrtí 1988]]