Chřipkový virus A: Porovnání verzí

[[Orthomyxovirové infekce ptáků]] se kromě širokého okruhu hostitelů také vyznačují značnou variabilitou v patogenitě i virulenci (apatogenní až vysoce patogenní izoláty). Virulence viru je ovlivňována druhem, věkem a imunitním stavem hostitele, interkurentními infekcemi a podmínkami prostředí. Virus patogenní pro hostitele určitého druhu nemusí být škodlivý i pro jiný druh, např. izoláty od krůt a kura jsou obvykle méně virulentní pro kachny; podobně i izoláty od pštrosů jsou často nepatogenní pro drůbež. Virusy stejného subtypu se mohou lišit virulencí i pro hostitele téhož druhu a mohou být i avirulentní. Virulence chřipkových virů tedy nesouvisí jen s jejich genetickou výbavou či jen s hostitelem; je výsledkem vzájemné interakce viru, hostitele a prostředí. Proto při identifikaci izolovaného viru nestačí pouze určení subtypu HA a NA, ale je nezbytné zjistit i jeho virulenci pomocí testů patogenity (přesná pravidla pro diagnostiku ptačí chřipky navrhují mezinárodní komise). Odolnost obalených IVA v prostředí je průměrná; jsou ale schopny přežívat i nějaký čas ve vodě (jezera, rybníky). Rezervoárem IVA v přírodě jsou subklinicky infikovaní vodní a pobřežní ptáci; virus se z organismu vylučuje sekrety a exkrety. K infekci dochází přes respirační i alimentární trakt; u vodní drůbeže se infekce šíří fekálně-orální cestou. Ptačími IVA mohou být infikováni i někteří savci