Wikipedie

Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot opravil přesměrování na Rusko-polská válka - Změněn(y) odkaz(y) na Polsko-sovětská válka; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Odstranění linku na rozcestník Třetí říše s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Nacistické Německo
Řádek 41:
[[Soubor:Orawa 1938.jpg|thumb|Mapa ukazující část slovenské Oravy přičleněnou v roce 1938 k Polsku]]
[[Soubor:Spisz 1938.jpg|thumb|Mapa ukazující část slovenské Spiše přičleněnou v roce 1938 k Polsku]]
Po [[Československo-polský spor o Těšínsko#Spor v období Mnichovské dohody|vojenském obsazení a anexi]] Těšínska (včetně malého pruhu Čadecka při dnešních [[česko]]-[[Slovensko|slovenských]] hranicích) Polskem v [[říjen|říjnu]] [[1938]] pokračovaly polské snahy o „komplexní řešení“ československého problému.<ref name="BŽ19">Borák, Žáček (1993), str. 19.</ref> Polsko podporovalo slovenskou iredentu a vyhlášení slovenské [[nezávislost]]i.<ref name="BŽ19"/> Protože však slovenští iredentisté nepostupovali z polského pohledu dostatečně rychle a rostl [[TřetíNacistické říšeNěmecko|německý]] zájem o Slovensko, byla v Polsku zahájena propagandistická kampaň na podporu polských územních nároků na Oravě a Spiši. Vznikl Výbor pro pomoc Spiši, Oravě a Kysucím a Výbor sjednocených Poláků na Oravě. Bylo požadováno připojení území o celkové rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních s více než sto tisíci obyvateli.<ref name="BŽ20">Borák, Žáček (1993), str. 20.</ref>
 
Polská vláda odevzdala své územní požadavky nikoli do [[Praha|Prahy]], ale přímo do [[Bratislava|Bratislavy]]. Týkaly se území v okolí Čadce, části tatranských lesů, Javoriny, Pienin na Dunajci, řeky Poprad a dalších míst, s celkem přibližně 6000 obyvateli.<ref name="BŽ20"/> Slovenská autonomní vláda polskou nótu odmítla a navrhla jednání na základě etnického principu. Následovalo polské ultimátum a autonomní slovenská i československá vláda, které v té době stály před vyřešením územních sporů s [[Maďarsko|Maďarskem]], hrozbě použití síly ustoupily.<ref name="BŽ20"/> Československá strana se vzdala možnosti řešit spor cestou plebiscitu a byla vytvořena delimitační komise k určení průběhu hranic. Československé zástupce v delimitační komisi jmenovala slovenská autonomní vláda.<ref name="BŽ21">Borák, Žáček (1993), str. 21.</ref> Komise pracovala v nepřátelsky laděném prostředí, za spontánních, ale i organizovaných protestů místního obyvatelstva proti připojení k Polsku.<ref name="BŽ21"/>
Řádek 49:
== Spor v období druhé světové války ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-012-0016-09, Polen, Flugzeuge über einer Ortschaft.jpg|thumb|Nepřátelská letadla přelétají nad Polskem]]
Po vyhlášení samostatného [[Slovenský stát|Slovenského státu]] se začalo Slovensko po boku svého [[TřetíNacistické říšeNěmecko|německého]] spojence připravovat na znovuzískání území odstoupených Polsku. V [[srpen|srpnu]] [[1939]] překročila [[Wehrmacht|německá armáda]] řeku [[Váh]] a přemístila se pod Oravu, Spiš a [[Tatry]]. Na Slovensku započala protipolská kampaň a začaly otevřené přípravy na válku. Do slovenské armády byly povolány záložní ročníky a [[Hlinkovy gardy]] posílily slovenské pohraniční jednotky. Množily se pohraniční incidenty, slovenští gardisté přepadli tunely u [[Mosty u Jablunkova|Mostů u Jablunkova]] (tehdy součást polského záboru na Těšínsku v roce 1938) a [[Łupków|Lupkova]].<ref name="BŽ23">Borák, Žáček (1993), str. 23.</ref> [[22. srpen|22. srpna]] 1939 se v [[Bratislava|Bratislavě]] konala mohutná protipolská demonstrace s požadavkem návratu slovensko-polské hranice na starou zemskou hranici uhersko-haličskou, která vyvrcholila protižidovskými útoky. V noci téhož dne zfanatizovaný dav zdemoloval byt polského velvyslance v Bratislavě.<ref name="BŽ23"/>
[[Soubor:Slovak Republic 1939 45 Administrative Map.png|thumb|left|220px|Mapka správního rozdělení [[Slovenský stát|Slovenského státu]], včetně oblastí Oravy a Spiše, anektovaných Slovenským státem po [[Invaze do Polska|invazi do Polska]]]]
[[1. září]] 1939 časně ráno započal německý [[Invaze do Polska|útok na Polsko]]. Na úseku německého armádního seskupení „Jih“, kde útočila 14. německá armáda generála von Lista, zaútočila i slovenská [[polní armáda „Bernolák“]] o síle třech [[divize|divizí]] a jedné rychlé skupiny (celkem bylo zmobilizováno 51&nbsp;306 mužů).<ref>Kliment, Nakládal (2003), str. 80.</ref> Ze slovenských letišť startovala letadla [[Luftwaffe]], bombardující [[Krakov]] a [[Varšava|Varšavu]]. Bojů se zúčastnily i tři slovenské letky – 39. a 45. stíhací letka a 16. pozorovací letka. Na polské straně naopak bojoval [[Legion Čechů a Slováků]], který se v Polsku zformoval jako součást československého zahraničního odboje. 18 vojáků slovenské armády padlo, 46 bylo raněno a 11 bylo nezvěstných.<ref>Kliment, Nakládal (2003), str. 83.</ref> Po ukončení bojů se v [[Zakopane|Zakopaném]] se konala přehlídka slovenských vojsk.<ref>Borák, Žáček (1993), str. 24 a 25.</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Československo-polský_spor_o_Oravu_a_Spiš“