Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 5 291 bajtů ,  před 13 lety
bez shrnutí editace
'''Disociativní poruchy''' patří mezi [[psychologie|psychologická]] a [[psychiatrie|psyhiatrická]] onemocnění. Jsou nazývány disociativní, neboť témeř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy [[osobnost|osobnosti]], nebo jeho minulosti, případně její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě [[disociativní porucha identity]]. Samotný proces disociace je v moderní [[psychiatrie|psychiatrii]] chápan jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních často až traumatických zážitků, které takto ze svého [[vědomí]] vylačují do [[podvědomí]].

==Co je to disociace?==
Disociace je [[mentální proces]], který vytváří pocit "odpojení" od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já. Běhěm období, kdy je postižený disociován, nejsou některé [[informace]] v pacientově myslí acociovány s jinými [[informace]]mi, tak jako za normálních okolností. Například při traumatické události se může pacient podvědomě disociovat od okolností zmiňované událostí, čož nakonec vyústí v mezeru v jeho vzpomínkách a vytvoří tak efektivní obranný mechnanismus proti negativnímu prožitku.

==Typy disociativnách poruch==
Nejčastěji se mezi disocativní řadí následující poruchy:
*[[Disociativní amnézie]]
*[[Disociativní fuga]]
*[[Disociativní porucha identity]]
*[[Depersonalizační a derealizační syndrom]]

===Disociativní amnézie===
Zřejmě nejhojněji se vyskytující disociativní porucha. Pacient trpí ztrátou [[paměť|paměti]] různého charakteru a rozsahu. Rozlišuje se mezi amnézií retrogradní a anterogradní. Postižený trpící retrogradní amnézií si není schopen vybavit určité události předcházející nebo přímo související s [[trauma|traumatizující]] událostí, nebo nehodou, která ztrátu paměti způsobila. Ve výjimečných případech může dojít i k tzv. totální amnézii, kdy si pacient nedokáže vybavit nic ze svých předchozích vzpomínek.

Anterogradní amnézie je taková, kdy je od určité chvíle (většinou opět traumatická událost) narušena pacientova [[krátkodobá paměť]]. Postižený má problém zapamatovávat si veškeré vjemy a [[informace]].

===Disociativní fuga===
Je velmi vzácné onemocnění, valná většina [[psychiatrie|psychiatrů]] se za celou svou praxi s připadem disociativní fugy vůbec nesetká. Pacienti postižení fugou se vydávají na dlouhé cesty z domova, obvykle bezprostředně po prožití [[trauma]]tu a bezcílně cestují po okolí. Člověk trpící fugou, ačkoliv se svému okolí může zdát zcela v pořádku, si své jednání neuvědomuje a často se stává, že po skončení fugy si z cesty nic nepamatuje a nezřídka bývá také zmaten ohledně toho kým vlastně je. V některých případech jsou jistí jedinci schopni ujít stovky nebo tisíce [[kilometr]]ů a na takto vzdáleném místě od domova se usadit a přijmout zcela novou [[identita|identitu]].

===Disociativní porucha identity===
Zřejmě nejznámější disociativní porucha se vyznačuje tím, že pacient oplývá střídavě dvěma nebo více [[identita]]mi nebo [[osbnost]]mi. Každá z těchto [[osobnost]]í má v pacientově životě svou [[historie|historii]] a svou vlastní roli. Lidé trpící touto poruchou si však své další [[osobnost]]i neuvědomují. Často si ovšem stěžují na ztráty [[paměť|paměti]], neboť jedna osobnost si obvykle nepamatuje a není vědoma prožitků druhé osobnosti.

Překvapující ovšem může být, že jednotlivá alter ega se mohou lišit i co se týče fyzických vlastností, jako například [[alergie]], preferování pravé nebo levé ruky, nebo dokonce počet [[dioptrie|dioptrií]].

Léčba této poruchy je velmi složitá, většinou se však vykonává pomocí [[kognitivně-behaviorální terapie]] v kombinaci s [[hypnóza|hypnózou]].

===Depersonalizační a derealizační syndrom===
Lidé trpící touto poruchu mají pocit, že jejich [[mysl]] a [[tělo]] nejsou jednotné. Cítí se jakoby odpojení do své fyzické schránky, mnohdy trpí pocity, že své [[tělo]] neovládájí a jsou jen jeho pozorovately. Někdy se tento pocit může přenést i na jedincovo okolí. Ten má potom pocit, že [[svět]] kolem něj není opravdový, často tvrdí, že vidí [[svět]] jako kdyby přes [[sklo]], nebo jej vidí mlhavě.

Pacient může mít pocit, že některé části jeho těla mu nepatří (ruce, nohy), a často trpí dojmem, že zešílí, nebo že zemře. v krajních případech si může myslet, že je celý jeho život jen [[sen]], nebo že je dávno mrtvý a že to co prožívá je [[posmrtný život]].

Vyvolávacím momentem nemnoci je nejčastěji traumatická událost nebo požití [[drogy]], obvykle [[marihuana|marihuany]].

Také tato porucha se léčí velmi obtížně, [[psychiatrie|psychiatři]] ovšem zaznamenali jisté uspěchy při léčbě [[antidepresiva|antidepresivy]] skupiny [[SSRI]] v kombinaci s [[lamotrigin]]em a [[kognitivně-behaviorální terapie|kognitivně-behaviorální terapií]].
19

editací