Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 78 bajtů ,  před 9 lety
[[Mnohobuněčnost]] vznikla u rostlin již ve vodním prostředí, ale skutečný rozvoj složitého mnohobuněčného těla nastal až u suchozemských rostlin. Mechorosty se ještě pohybují se svými fyloidy, rhizoidy a kauloidy na hranici stélky a rozlišeného těla, ale [[kapraďorosty]] a ostatní [[cévnaté rostliny]] již vykazují tělo rozčleněné na orgány, tedy tzv. [[kormus]].
 
Tělo rostlin je specifické tím, že má vysoký poměr [[plocha|plochy]] k [[objem]]u (souvisí to hlavně s nepohyblivostí rostlin). Ve vzpřímené poloze rostliny drží tvrdé [[buněčná stěna|buněčné stěny]] – buňky však díky tomu jsou fixovány ve své poloze a nemohou se obvykle výrazně hýbat. Rostliny jsou teoreticky schopné nepřetržitého [[růst]]u, a to také díky tomu, že se po celý život zachovávají [[dělivá pletiva]], z nichž vyrůstají například nové [[list]]y či se prodlužuje [[stonek]]. Rostliny jsou tzv. modulární organizmy, což znamená, že se na jejich těle opakují neustále určité části (též „fytomery“ či „moduly“). Takový modul se skládá např. z části stonku ([[internodium]]), [[list]]u a [[pupen]]e.<ref name=vyziva>{{citace elektronické monografie| url=http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S10KFR220_S01.pdf| titul=FYZIOLOGIEFyziologie ROSTLIN 10. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁrostlin| autor=Šetlík, Seidlová, Šantrůček | kapitola=VÝŽIVA ROSTLIN ; 101. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁ VÝŽIVA ROSTLINORGANOGENEZE }}</ref>
 
=== Vegetativní orgány ===