Anatomie rostlin: Porovnání verzí

Přidáno 1 544 bajtů ,  před 9 lety
+dalsi informace (kormus)
m (robot přidal: mk:Анатомија на растенијата odebral: fr:Morphologie végétale; kosmetické úpravy)
(+dalsi informace (kormus))
[[Soubor:Grundorganer.svg|thumb|Schéma základních [[orgán]]ů rostlin, zejména těch [[vyšší rostliny|vyšších]] (A - [[květ]]; B - [[stonek]] s [[list]]y; C - [[kořen]])]]
'''Anatomie rostlin''' čili '''fytotomie''' (též '''[[histologie]] rostlin''') je podobor [[botanika|botaniky]] a [[anatomie]], zabývající se vnitřní stavbou těl [[rostliny|rostlin]]. Do jisté míry se v praxi překrývá s '''[[morfologie|morfologií]] rostlin''', která se zajímá o jejich vnější (celkovou) stavbu. Na základě odlišných anatomických a morfologických vlastností je tvořen botanický systém a zároveň pomáhají pochopit [[evoluce|evoluční]] vztahy mezi druhy i vyššími taxony[[taxon]]y.
 
== Stélka ==
[[Soubor:Laurencia.jpg|thumb|left|Těla [[ruduchy|ruduch]] (''Rhodophyta''), jako je tato ''[[Laurencia]]'', se považují tradičně za stélkatá, přesto to jsou rostliny]]
{{podrobně|stélka}}
Mnozí zástupci rostlin jsou po celí život jednobuněční, případně sice jsou mnohobuněční, ale nevytváří rozlišené tělo (kormus) v pravém slova smyslu. Tělo těchto rostlin se označuje jako stélka – ta tedy může být buď jednobuněčná (zejména monadoidní, tedy s [[bičík]]y), nebo vláknitá či dokonce různým způsobem větvená.
Pletivná stélka je pokročilý typ, který se z rostlin vyskytuje například u některých [[ruduchy|ruduch]] a [[parožnatky|parožnatek]].<ref> ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Stélka, Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S034</ref> Jeho buňky se dělí ve dvou či třech rovinách a je na nich velmi často možné rozeznat [[orgán]]y, které připomínají list (ty se označují jako [[fyloid]]y), kořen (tedy tzv. [[rhizoid]]y) a stonek (tzv. [[kauloid]]). Stélka podobného typu a s podobnou terminologií se koneckonců vyskytuje i u zástupců [[mechorosty|mechorostů]].
 
== VegetativníRozlišené orgánytělo (kormus) ==
[[Mnohobuněčnost]] vznikla u rostlin již ve vodním prostředí, ale skutečný rozvoj složitého mnohobuněčného těla nastal až u suchozemských rostlin. Mechorosty se ještě pohybují se svými fyloidy, rhizoidy a kauloidy na hranici stélky a rozlišeného těla, ale [[kapraďorosty]] a ostatní [[cévnaté rostliny]] již vykazují tělo rozčleněné na orgány, tedy tzv. [[kormus]].
 
Tělo rostlin je specifické tím, že má vysoký poměr [[plocha|plochy]] k [[objem]]u (souvisí to hlavně s nepohyblivostí rostlin). Ve vzpřímené poloze rostliny drží tvrdé [[buněčná stěna|buněčné stěny]] – buňky však díky tomu jsou fixovány ve své poloze a nemohou se obvykle výrazně hýbat. Rostliny jsou teoreticky schopné nepřetržitého [[růst]]u, a to také díky tomu, že se po celý život zachovávají [[dělivá pletiva]], z nichž vyrůstají například nové [[list]]y či se prodlužuje [[stonek]]. Rostliny jsou tzv. modulární organizmy, což znamená, že se na jejich těle opakují neustále určité části (též „fytomery“ či „moduly“). Takový modul se skládá např. z části stonku ([[internodium]]), [[list]]u a [[pupen]]e.<ref name=vyziva>{{citace elektronické monografie| url=http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S10.pdf| titul=FYZIOLOGIE ROSTLIN 10. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁ| autor=Šetlík, Seidlová, Šantrůček | kapitola=VÝŽIVA ROSTLIN ; 10. MINERÁLNÍ A ORGANICKÁ VÝŽIVA ROSTLIN }}</ref>
 
=== Vegetativní orgány ===
{{podrobně|vegetativní orgány}}
Mezi [[vegetativní orgány]] patří patří ty, které rostlině slouží primárně k jejímu vlastnímu růstu, nikoliv k [[pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]]:
* [[list]]
 
=== Generativní orgány ===
{{podrobně|Generativní orgány}}
[[Generativní orgány]] rostliny jsou orgány rostlin s generativní funkcí, tedy ty, které rostlině slouží k pohlavnímu rozmnožování (ne však k nepohlavnímu), obecně pro vznik příští generace rostlin.