Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 7 670 bajtů ,  před 9 lety
Změněno vše
MIKROEKONOMIKA
'''Mikroekonomie''' je obor [[ekonomie|ekonomické teorie]], který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů - jednotlivců ([[domácnost|domácností]]), [[firma|firem]] a [[stát]]u.
 
Centrálně řízené hospodářství:
''Jednotlivci'' ([[domácnost]]i) [[poptávka|poptávají]] vytvořený produkt ekonomiky na trhu statků a [[nabídka|nabízejí]] služby výrobních faktorů ([[Práce (právo)|práce]] a [[kapitál]]) na [[trh výrobních faktorů|trhu výrobních faktorů]]. Analýza chování jednotlivců je popsána v [[teorie spotřebitele|teorii spotřebitele]].
= ekonomika s převahou centrálního řízení - státního vlastnictví
= stát zasahuje do struktury výroby, poměru investic a spotřeby, centrální stanovování cen, měnových kurzů i úroků
= úloha trhu je potlačena nebo vyloučena
= tržní ekonomika má tuto formu řízení v přechodném období, např. v době válek nebo přírodních katastrof
 
Tržní mechanismus:
''Firmy'' naopak na základě poptávky jednotlivců vytvářejí produkt, pro jehož výrobu získávají služby výrobních faktorů.
= fungování je založeno na střetu nabídky a poptávky, jehož výsledkem je stanovení množství a ceny vyráběného zboží
= podstatou je soukromé vlastnictví, které je využíváno k podnikání s cílem získání určitého prospěchu
= podniky vyrábějí výrobky a zajišťují služby, které zákazníci požadují a poskytují jim je za ceny, které jsou zákazníci ochotni zaplatit
 
Konkurence:
''Stát'' vytváří normy („pravidla hry“) pro fungování ekonomického systému.
= soutěž podniků o zákazníka motivovaná snahou o dosažení co největšího zisku
= obstojí ten, kdo je lepší
 
Trh:
= společenské uspořádání směny zboží, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží
vstupují do vzájemných vztahů, aby určili množství a cenu zboží, které se nakoupí a prodá
= místo, kde se střetává nabídka a poptávka
 
Rozdělení trhů z hlediska:
== Oblasti zkoumání mikroekonomie ==
= územního: místní (regionální), národní, celosvětový
* [[Teorie spotřebitele]]
= věcného: produktů (výrobků a služeb), práce (pracovní síly), finanční (peněz a kapitálu)
* [[Teorie firmy]]
* [[Trh výrobních faktorů]]
* [[Ekonomická rovnováha]]
* [[Ekonomická efektivnost]]
{{Pahýl - ekonomika}}
 
Struktura trhu: souhrn podmínek, které charakterizují daný trh
[[Kategorie:Ekonomie]]
 
= počet firem operujících na trhu (výrobce i prodejce)
[[ar:اقتصاد جزئي]]
= velikost firem
[[arc:ܡܡܘܢܐ ܕܡܝܟܪܐ]]
= povaha výrobku
[[ast:Microeconomía]]
= podmínky vstupu do odvětví (podle typu struktury)
[[bg:Микроикономика]]
 
[[bs:Mikroekonomija]]
DOKONALÁ KONKURENCE
[[ca:Microeconomia]]
= na trhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá na trhu významný podíl; žádná nemůže výrazně ovlivnit cenu
[[ceb:Mikroekonomiya]]
= vede k utváření ceny na úrovni blízké skutečným nákladům
[[da:Mikroøkonomi]]
= výrobek je stejnorodý (spotřebiteli je jedno, od kterého je výrobce)
[[de:Mikroökonomie]]
= vstup do odvětví je snadný, ale způsobuje zvýšení nabídky a tím pokles cen (i pokles zisku)
[[el:Μικροοικονομία]]
 
[[en:Microeconomics]]
ÚPLNÝ MONOPOL
[[eo:Mikroekonomiko]]
= pouze jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví (její výrobek je jedinečný, jiné firmy ho nevyrábějí)
[[es:Microeconomía]]
= vstup do odvětví je nesnadný
[[et:Mikroökonoomika]]
= monopolní ceny jsou podstatně vyšší než skutečné náklady (obsahují předem určený = vyšší zisk)
[[eu:Mikroekonomia]]
= je přesně opakem dokonalé konkurence
[[fa:اقتصاد خرد]]
[[fi:Mikrotaloustiede]]
= v dokonalé konkurenci se vyrábí s nejnižšími průměrnými náklady, které daná technologie umožňuje, v monopolu ne
[[fr:Microéconomie]]
= v dokonalé konkurenci se cena rovná téměř skutečným nákladům, v monopolu je cena vyšší
[[he:מיקרו-כלכלה]]
= v mon. situaci firma vyrábí méně, s vyššími náklady a prodává dráže než při stejné technologii v situaci dok. konkurence
[[hu:Mikroökonómia]]
 
[[id:Ekonomi mikro]]
Funkce trhu:
[[is:Rekstrarhagfræði]]
= přenos informací (o zdrojích, nákladech)
[[it:Microeconomia]]
= stimulování podnikání
[[ja:ミクロ経済学]]
= rozdělování důchodů
[[ka:მიკროეკონომიკა]]
 
[[ko:미시경제학]]
= pokud jsou tyto funkce plněny, hovoříme o efektivnosti fungování trhu (opak = dochází k selhání)
[[li:Mikro-ikkenemie]]
= nejlépe - fungují trhy ve struktuře dokonalé konkurence
[[lo:ເສດຖະສາດຈຸນລະພາກ]]
= nejhůře - ve struktuře úplného monopolu
[[lt:Mikroekonomika]]
= čím je trh výkonnější, tím více donutí výrobce vyrábět s nízkými náklady a prodávat co nejlevněji - výhoda pro spotřebitele
[[lv:Mikroekonomika]]
 
[[mk:Микроекономија]]
Negativní působení trhu:
[[mn:Микро эдийн засаг]]
omezení obchodu na určitém území
[[new:माइक्रोइकोनोमिक्स]]
= firma se zaváže neprodávat výrobky na urč. území, aby 2. mohla na tomto území využívat výhodu monopolního postavení
[[nl:Micro-economie]]
majetkové slučování firem
[[nn:Mikroøkonomi]]
= horizontální - dvě firmy stejného odvětví, jejich velikost omezí konkurenci
[[no:Mikroøkonomi]]
= vertikální - dohoda mezi odběratelem a dodavatelem
[[os:Микроэкономикæ]]
= personální - členové správní rady jedné firmy se staly současně členy správní rady firmy konkurenční
[[pl:Mikroekonomia]]
dohody o cenách
[[pt:Microeconomia]]
= konkurenční firmy se dohodnou na stejných cenách na určitém území
[[ro:Microeconomie]]
(výměna informací o cenách za účelem poškození třetí osoby)
[[ru:Микроэкономика]]
uzavírání smluv o odběru zboží
[[sah:Микроэкономика]]
= zákazník se zavazuje, že nebude nakupovat zboží od konkurenční firmy
[[scn:Micruecunumìa]]
= stanovení příznivých cen pro určitý okruh zákazníků
[[sh:Mikroekonomija]]
 
[[simple:Microeconomics]]
Selhání trhu:
[[sk:Mikroekonómia]]
= opak efektivnosti fungování
[[sl:Mikroekonomija]]
= situace, kdy trh podle obecně uznávaných představ neplní dost účinně a spravedlivě své funkce
[[sq:Mikroekonomia]]
 
[[sr:Микроекономија]]
EXTERNALITY
[[sv:Mikroekonomi]]
= trh v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti výrobku,
[[ta:சிற்றினப்பொருளியல்]]
tj. neinformuje o skutečných nákladech, které jsou potřebné k jeho výrobě
[[te:సూక్ష్మ అర్థ శాస్త్రము]]
= pozitivní: užitek pro třetí osobu (včelař - med - opylování stromů pro sadaře)
[[th:เศรษฐศาสตร์จุลภาค]]
= negativní: škoda způsobená třetím osobám (výroba oceli - znečišťování ovzduší)
[[tl:Mikroekonomiya]]
 
[[tr:Mikroekonomi]]
Zásahy státu:
[[uk:Мікроекономіка]]
= poplatky, pokuty, příspěvky, subvence
[[ur:جزیاتی معاشیات]]
= platby, které doplňují skutečné náklady, které v ceně chybí
[[vi:Kinh tế học vi mô]]
 
[[zh:微观经济学]]
MONOPOL
[[zh-min-nan:Kò-thé-keng-chè-ha̍k]]
= jeden z případů, kdy cena selhává ve své informační funkci
= výrobky dodávané monopolní firmou mají cenu vyšší, než činí skutečné náklady
= spotřebitelé tím dostávají mylnou informaci a používají své zdroje způsobem, který ve skutečnosti není nejefektivnější
 
PŘIROZENÝ MONOPOL
= tržní situace, kdy úhrnné náklady jsou minimální i když celou produkci odvětví zajišťuje jedna firma
= přirozený monopol není dán jen přírodou, ale i technologií
= vláda nebo místní orgány správy stanoví maximální cenu, která nesmí být překročena
(tím brání nezneužívání postavení přirozeného monopolu)
 
 
Poptávka
= je množství zboží, které kupující jsou ochotni koupit za určitou cenu
 
Nabídka
= množství zboží, které výrobci (prodávající) při určité ceně jsou ochotni vyrobit a dodat na trh
 
 
Poptávku i nabídku můžeme znázornit křivkami:
= křivka poptávky = má klesající tendenci – při rostoucím množství zboží na trhu dochází k poklesu jeho ceny
= křivka nabídky = má stoupající tendenci – při zvyšující se ceně na trhu jsou výrobci ochotni nabízet větší množství tohoto zboží
= tržní rovnováha = je nazýván bod, kde se protíná křivka nabídky a poptávky – při určité ceně a optimálním množství dochází k vyrovnání nabídky a poptávky
= je takový stav trhu, kdy je předpoklad, že všechno nabízené zboží bude koupeno při určité tržní ceně; trh má snahu tržní cenu zachovat nebo ji měnit (zvýšit/snížit)
 
Při nerovnováze trhu se mění ceny i množství:
= při nedostatku zboží = vzniká soutěž kupujících, jsou ochotni koupit i za vyšší cenu;
= výrobci reagují: a) zvýšením ceny
b) zvýšením nabízeného množství
= kupující reagují: snížení poptávky, tím se nedostatek zboží postupně snižuje až úplně zanikne
 
= při přebytku zboží = vzniká soutěž prodávajících (zboží nejde na odbyt), aby prodali, snižují ceny = výrobci reagují na snížení cen: pokles nabízeného zboží
= kupující reagují: vzroste poptávka po zboží se sníženými cenami; přebytek zboží se postupně zmenšuje, až zcela zmizí
 
 
Cena zboží
= je ovlivňována nabídkou a poptávkou na trhu. Ovlivnění:
= pohyb cen vyvolává cenu změna cen ve spotřebitelské poptávce
= poptávka se může změnit výší mzdy, ale i cenou úplně jiného výrobku
= poptávka po určitém výrobku může vyvolat řetězovou reakci na poptávku po dalších výrobcích
= může docházet i ke stanovení nižší ceny než je skutečná hodnota výrobku, a to v případech, kdy je žádoucí vyšší spotřeba
= některé výrobky jsou nežádoucí, proto se stanoví vyšší ceny (alkohol, cigarety…)
= specifické faktory (móda, počasí…)
 
 
Cena
= peněžní úhrada zaplacená na trhu za prodaný výrobek či poskytnutou službu
= pro podnik důležitá informace o trhu: = určuje, co podnik za své činnosti na trhu získá
= určuje hodnotu výrobku či služby zákazníkovi (vyšší cena kupujícího odradí, nižší cena způsobuje zvýšení zájmu o zboží)
= je nejdůležitějším činitelem ovlivňujícím poptávku po zboží!
 
 
Metody stanovení ceny
= záleží na záměrech podniku; na krátkodobých a dlouhodobých cílech; zda se jedná o výrobek nový nebo na trhu již známý
 
Nákladově orientovaná metoda tvorby cen
= jedná se o nejznámější metodu – při jejím používání stanoví podnik průměrnou míru zisku, kterou připočítává k nákladům na výrobku
= výhoda: nabízí relativně jasná pravidla pro stanovení výše ceny; podnikat může získat výhodu ze struktury nákladů
= nevýhoda: neodráží reálnou situaci na trhu (podnik nezná chování zákazníků – poptávka neovlivňuje cenu); obtížně se stanovuje množství, které by mělo být vyrobeno a prodáno
 
Strategie stanovení ceny
= je v podniku závislá na skutečnosti, jestli se jedná o nový výrobek nebo výrobek na trhu již známý (osvědčení)
= u nového výrobku volí podnik většinou mezi dvěma nejznámějšími strategiemi:
 
1. Skimming = výrobky jsou svým funkčním použití odlišné od ostatních, proto se u nich stanovuje počáteční vysoká cena. Jejím cílem je vytvoření ojedinělosti výrobku – zákazník je ochoten koupit tento výrobek i za vyšší cenu. Po vstupu konkurence na trh s výrobky obdobnými nebo po určitém nasycení trhu – podnik snižuje cenu, tím cenově zpřístupňuje výrobek širokému okruhu zákazníků
 
2. Pronikání = cílem je rychle proniknout na trh s novým výrobkem, proto je počáteční cena nízká (často nekryje ani náklady na výrobu). Tím umožňuje, že podnik na trhu rychle uspěje, odstraní často konkurence, zajistí si časem vyšší odbyt, vyšší výrobu a tím možnost snížit náklady; tato strategie vede k prosperitě v budoucnosti.
 
Nástroje zvýhodňující kupující = SLEVY
= jsou zaměřeny na konečného spotřebitele a mají za úkol podpořit prodej
 
1. srážka při platbě = dřívější zaplacení faktury
2. kvantitativní srážka = při nákupu většího množství zboží
3. sezónní srážka = nákup zboží mimo sezónu
4. funkční srážka = poskytuje výrobce obchodníkovi
5. prémie = poskytuje se pravidelným zákazníkům
6. prodej na protiúčet = při prodeji zboží dlouhodobé spotřeby
Anonymní uživatel