Čeněk z Vartenberka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
BenzolBot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: en:Čeněk of Wartenberg
Topika26 (diskuse | příspěvky)
úprava obrázku a vnitř. odkazů
Řádek 1:
[[File:Věnceslav Černý - Čeněk z VartemberkaVartenberka smiřuje ses Pražany.jpg|thumb|upright=1.8300px|'''Čeněk z Vartenberka''' smiřuje se s Pražany ([[Věnceslav Černý|Věnceslav Černý]])]]
'''Čeněk z Vartemberka''' ({{Nejisté datum|narození}} - zemřel [[17. září]] [[1425]] na [[Veliš]]i u [[Jičín]]a) byl český šlechtic a významný politik sympatizující s [[Husitství|husitským reformním hnutím]] a v letech [[1414]] až [[1420]] jako [[nejvyšší purkrabí]] zásadním způsobem ovlivňující vývoj v Čechách. Ve 20. letech pak několikrát během probíhajícího vojenského konfliktu změnil stranu. Byl nositelem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundova]] [[Dračí řád|řádu zlatého draka]].
 
== Do roku [[1414]] ==
Čeněk z Vartemberka patřil k veselské větvi [[panský stavpán|panského]] rodu [[Vartemberkové|Vartemberků]]. Roku [[1408]] se stal [[Nejvyšší číšník|nejvyšším číšníkem]], v této době byl pánem [[Město|města]] [[Jičín]]a a [[hrad]]u [[Veliš]]e. V roce [[1414]] se stal nejvyšším [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]]m a tím i druhým nejvýznamnějším mužem ve státě hned po panovníkovi. V této době také výrazně ovlivňoval postoje ještě nezletilého [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]], jehož byl stanoveným poručníkem a správcem [[Rožmberkové|rožmberského]] majetku (od roku [[1414]], poté co vyhrál ve sporu s [[Václav IV.|Václavem IV.]], který dlouho preferoval [[Jan mladší z Hradce|Jana mladšího z Hradce]]).
 
== Do vypuknutí [[Husitství|husitské revoluce]] v pozici [[nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]] ==
Pravděpodobně už na jaře [[1413]] zprostředkoval [[Jan Hus|Janu Husovi]] možnost pobývat na [[Kozí Hrádek|Kozím Hrádku]] u [[Sezimovo Ústí|Sezimova Ústí]], který vlastnili rožmberští klienti [[Jan z Kozího|Jan]] a [[Ctibor z Kozího]]. V roce [[1415]] se stal pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra [[Jan Hus|Jana Husa]]. Tento list byl podepsán 452 českými a moravskými šlechtici, [[pečeť]] Čeňka z Vartemberka byla na prvním místě. Dalším výrazným činem, kterým Čeněk z Vartemberka projevil své sympatie ke kališnictví, byl v roce [[1417]] únos [[Titulární biskup nikopolský|titulárního biskupa]] nikopolského]] [[Heřman z Mindelheimu|Heřmana]] na svůj hrad [[Lipnice|Lipnici]] poté co [[Arcidiecéze pražská|pražský arcibiskup]] [[Konrád z Vechty]] vyhlásil zákaz kalicha v celé [[Diecéze|diecézi]]. [[Heřman z Mindelheimu]] zde byl donucen světit kněze podobojí. V tom samém roce přikázat na rožmberských statcích podávat z kalicha. Svým politickým vlivem zaštiťoval aktivity pražského reformního kruhu a jako ochránce reformních universitních mistrů fungoval až do počátku 20. let.
 
== V letech [[1419]]–[[1425]]1419–1425 ==
V roce [[1419]] se stal zemským spoluvladařem (spolu s vdovou po [[Václav IV.|Václavu IV.]] [[Žofie Bavorská|Žofií]]). Na podzim tohoto roku mu Zikmund ve snaze získat jej na svou stranu udělil [[Dračí řád]] a od prosince [[1419]] po příjezdu do [[Brno|Brna]] držel ve své blízkosti. Čeněk se nicméně nakonec postavil do čela šlechty, která odmítla přijmout [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] (spolu s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]] signoval dokument, který v dubnu [[1420]] koloval po [[Praha|Praze]], ve kterém byl [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]] upírán český trůn, jeho nárok zde byl podmíněn volbou českými pány). Když ale [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] s [[První křížová výprava proti Husitůmhusitům|křižáckým]] vojskem přitáhl od [[Vratislav (město)|Vratislavi]] k [[Praha|Praze]], tak mu pravděpodobně pod vlivem Zikmundových úspěchů a také protože nesouhlasil se spoluprací pražských husitů s [[Táborský svaz|táborskými radikály]], [[7. květen|7. května]] vydal [[Pražský hrad]]. O rok později ovšem znovu přešel na stranu husitů, a to poté, co v květnu [[1421]] dobylo spojenecké vojsko [[Pražský svaz|pražanů]] a [[Táborský svaz|táborů]] [[Jaroměř]]. Poklekl před [[Jan Želivský|Janem Želivským]] a poprosil o odpuštění. Jako ještě kališnický šlechtic se zúčastnil [[Čáslavský sněm|čáslavského sněmu]] v červnu [[1421]] a o relativně silné pozici svědčí jeho jmenování do prozatímní vlády. Na počátku [[Druhá křížová výprava proti husitům|druhé křížové výpravy proti husitům]] vystoupil proti [[Slezsko|slezským]] oddílům, které v srpnu [[1421]] vpadly do severních Čech, ale když do Čech vpadlo i [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovo]] vojsko, přešel v prosinci opět na stranu katolíků. Veřejně se v [[Jihlava|Jihlavě]] zřekl kalicha a přísahal [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]] věrnost, na což reagoval [[Jan Žižka]], který mu systematicky začal ničit jeho zboží, v dubnu [[1423]] byl Žižkou poražen v [[bitva u Hořic|bitvě u Hořic]]. Jako katolík se zúčastnil [[Svatohavelský sněm|svatohavelského sněmu]] a opět byl vybrán do zemské vlády. Čeněk z Vartemberka zemřel snad na mor [[17. září]] [[1425]] patrně opět jako [[kališníci|kališník]].
 
Uvažuje se o něm jako o potencionálním objednavateli tzv. [[Boskovická bible|Boskovické bible]], která obsahuje druhý nejstarší český překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] (vznikla po roce [[1415]]).