Dynastie Pahlaví: Porovnání verzí

K tomu přistupovaly i některé neuvážené kroky vlády, např. zavedení nového [[kalendář]]e, kde výchozím datem [[Letopočet|letopočtu]] nebyla [[hidžra]], ale narození [[starověk]]ého [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|krále]] [[Kýros II.|Kýra II.]],Tzv. imperiální kalendář byl zaveden v roce [[1976]] a místo roku 1355 hidžry se nyní počítal rok 2535. Většina Íránců změnu letopočtu bojkotovala. Viz Afshin Molavi, ''Toulky Persií'', Praha 2002, s. 31. nebo grandiozní (a nákladné) oslavy dvouapůltisíciletého trvání monarchie. Přes veškeré snahy se šáhovi a jeho poradcům nepodařilo získat pro bílou revoluci veřejné mínění, přičemž nadměrné zdůrazňování předislámských perských tradic naráželo vysloveně na odpor. V průběhu doby stále více rostla vnitřní opozice proti režimu, zvýrazňovaly se jeho nedemokratické rysy a po roce [[1976]] mu začala dávat najevo odstup i americká administrativa, kladoucí díky [[prezident]]u [[Jimmy Carter|Carterovi]] větší důraz na [[Základní lidská práva|lidská práva]]. Jednotící osobnost nalezly různorodé opoziční síly v exilové hlavě šíitských muslimů, [[ájatolláh]]u [[Rúholláh Chomejní|Rúholláhu Chomejnímu]], který proti šáhovi vystupoval již od šedesátých let. Společnost byla hluboce polarizována.