Mechanika tuhého tělesa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Mechanika tuhého tělesa''' je část [[Mechanika|mechaniky]], která se zabývá [[pohyb]]em [[tuhé těleso|tuhého tělesa]] a sračka fračk [[síla|silami]] na ně působícími. Skutečná [[pevná látka|pevná]] tělesa jsou soubory atomů a molekul vázaných jistými vnitřními silami, které je možné vnější silou překonat a těleso [[deformace|deformovat]]. Výpočty s uvážením deformací jsou poměrně složité, proto byl zaveden pojem ''tuhého tělesa'', což je ideální těleso, které svůj tvar ani objem působením libovolně velkých sil nemění. Tuhé těleso je vymezeno svou [[hmotnost]]í <math>m</math> a geometrickým tvarem, kterému přísluší [[objem]] <math>V</math>.
 
Pohyb tuhého tělesa lze vždy rozložit na [[posuvný pohyb]] (translaci) a [[otáčivý pohyb|pohyb otáčivý]] (rotaci) kolem [[osa otáčení|osy otáčení]]. K posouzení účinku síly na otáčivý pohyb zavádíme veličinu [[moment síly]] a k posouzení množství energie nutné k roztočení tělesa na určitou úhlovou rychlost veličinu [[moment setrvačnosti]].
Řádek 5:
Působiště síly v tuhém tělese lze posouvat po vektorové přímce síly. Tohoto a dalších poznatků se využívá k hledání výslednice sil, ke [[skládání sil]]. Dvě stejně velké síly opačného směru, které neleží na společné přímce, však nelze skládat a tvoří tzv. [[dvojice sil|dvojici sil]]. Stejně tak nelze skládat dvě mimoběžné síly.
 
V [[gravitační pole|gravitačním poli]] [[Země]] působí na [[hmotný bod|hmotné body]] tuhého tělesa síly, které jsou prakticky rovnoběžné a přímo úměrné hmotnosti jednotlivých hmotných bodů. Výslednicí těchto sil je celková [[tíha]] tělesa <math>G</math>, která leží na přímce zvané [[těžnice]]. Pokud těleso pootočíme, těžnice v něm změní polohu. V praxi lze těžnici snadno určit zavěšením tělesa. Průsečík všech těžnic nazýváme [[těžiště]] nebo též hmotný střed tělesa.
 
Je-li výslednice všech sil i výslednice všech momentů sil nulová, je těleso v [[rovnovážná poloha|rovnovážné poloze]]. Z hlediska reakce tělesa v rovnovážné poloze na vychýlení rozlišujeme tři druhy rovnovážné polohy: