== Sňatek s generálem Bernadotte a královna Švédska a Norska ==
17. srpna [[1798]] uzavírá manželství s generálem [[Karel XIV.|Jeanem-Baptistem Bernadottem]], přítelem Josepha a [[Lucien Bonaparte|Luciena Bonapartových]], kteří byli též na svatbě svědky. Následující rok přichází na svět jejich syn Oskar (4. července [[l7991799]]), pozdější švédský král [[Oskar I.]] Roku [[1810]] byl Bernadotte, mezitím [[maršál Francie]]([[1804]]) a [[vévoda z Ponte Corvo]] ([[1806]]), adoptován bezdětným švédským králem a stal se jako [[Karel Johann]] korunním princem švédským. Po smrti krále a korunovaci manžela se Désireé stala [[švédsko]]u a [[norsko]]u královnou Desiderií. Třebaže její manžel a syn žili od r. [[1810]] ve Švédsku, zůstala Désireé dále v [[Paříž]]i až do roku [[1823]], převážně pod pseudonymem hraběnka z Gotlandu. Důvodem mohly být zdravotní problémy v severském klimatu (r. [[1810]] se při pobytu v [[Stockholm]]u necítila zdravotně dobře), tak i averze k cizímu prostředí. Často se svou sestrou Julií navštěvovala lázně a r.[[1819]] se intimně sblížila s knížetem [[Armand Emmanuel Plessis de Richelie|Armandem Emmanulem Plessis de Richelieu]]. Jejich vztah trval asi 2 roky. Teprve r. [[1823]] při příležitosti svatby svého syna Oskara s [[Josephine de Beauharnais jr.|Josephinou z Leuchtenbergu]] (dcera [[Evžen Beauharnaise|Evžena Beauharnaise]], syna Josephiny Beauharnaisové, bývalé vítězné sokyně Desireé), přijíždí Désireé s nevěstou do Stockholmu 19.června [[1823]]. Ve Švédsku již zůstala. Teprve 21. srpna [[1829]] proběhla její slavnostní [[korunovace]]. Pobývala odloučena od svého muže na zámku [[Rosersberg]] nedaleko Sigtuny. 3.března roku [[1844]] ovdověla a na švédský trůn nastoupil syn Oskar. 17. prosince roku [[1860]] odjela do Stockholmu shlédnout inscenaci [[Calderon]]ova dramatu „Život sen“ - titul jako by charakterizoval i její život. Po návratu z divadla zemřela náhle na schodišti královského zámku ve Stockholmu.
Dnešní královská rodina švédská stále nosí rodinné jméno [[Bernadotte]].
