Rozjezdový odporník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
a co zrychlátor? |
Přestrukturováno a něco málo upřesněno |
||
Řádek 1:
'''Rozjezdový odporník''',
Je-li vozidlo zároveň vybaveno [[elektrodynamická brzda|elektrodynamickou brzdou (EDB)]], slouží zpravidla tentýž odporník také k maření energie vzniklé při elektrodynamickém brzdění (a to i u vozidel schopných rekuperovat - v situacích, kdy síť vyrobenou elektřinu nepojme).
Rozjezdové odporníky bývají vyrobeny z [[litina|litiny]] (starší konstrukce) nebo z materiálu [[Fechral]] (novější konstrukce). Litinové odporníky se používaly na elektrických lokomotivách ŠKODA 1. generace, vyznačují se pouze omezenou dobou zatížení - po několika sekundách je nutné zařadit vyšší stupeň, protože odporníky těchto lokomotiv nejsou dostatečně tepelně dimenzovány pro dlouhodobé nebo trvalé zatížení. Naopak fechralový odporník z lokomotiv 2. generace je možné zatížit dlouhodobě - to je proti litinovému odporníku významná výhoda, ovšem na druhou stranu je nutné počítat se značným oteplením při zatížení, což se kompenzuje intenzivním chlazením. Samotný materiál Fechral je slitinou [[železo|železa]], [[Chróm|chromu]] a [[hliník]]u - z chemických názvu těchto tří prvků je ostatně odvozen také jeho název: FErrum, CHRomium, ALuminium. ▼
V novější době vozidla nejsou obvykle vybavena odporovou regulací výkonu při rozjezdu a rozjezd je řízen pulsními měniči; mívají však EDB a potom mají '''brzdový odporník''' konstrukčně podobný rozjezdovému. Takový brzdový odporník mohou mít i vozidla [[nezávislá trakce|nezávislé trakce]] s [[Elektrický přenos výkonu|elektrickým přenosem výkonu]] a s EDB.
== Řešení u elektrických lokomotiv Škoda ==
▲Rozjezdové odporníky bývají vyrobeny z [[litina|litiny]] (starší konstrukce) nebo z materiálu [[Fechral]] (novější konstrukce). Litinové odporníky se používaly na elektrických lokomotivách ŠKODA 1. generace, vyznačují se pouze omezenou dobou zatížení - po několika sekundách je nutné zařadit vyšší stupeň, protože odporníky těchto lokomotiv nejsou dostatečně tepelně dimenzovány pro dlouhodobé nebo trvalé zatížení.
Rozjezdové odporníky jsou obvykle umístěny přímo na střeše [[lokomotiva|lokomotivy]] nebo ve stropě strojovny ve zvláštní skříni. Ta je rozpoznatelná podle žaluzií, umožňujících nasávání a vyfukování chladicího vzduchu. Samotné chlazení zajišťuje několik [[ventilátor]]ů, poháněných [[elektromotor]]y. Tyto elektromotory jsou napájeny z úbytku napětí na odporníku (je z něj vyvedena odbočka), což znamená, že čím více energie zaniká na odporníku, tím více energie je přiváděno na ventilátory a úměrně tomu rostou jejich otáčky a chladicí výkon.
== Řešení u tramvají Tatra / ČKD Tatra ==
K označení kombinovaného rozjezového a brzdového odporníku (včetně systému regulace) vycházejícího z konstrukce vozu PCC se tradičně užívá speciální výraz ''[[Zrychlovač]]''.
== Použití u dieselelektrických lokomotiv ČKD ==
Novější dieselelektrické lokomotivy [[ČKD]] (řady [[Lokomotiva 714|714]], [[Lokomotiva 731|731]], [[Lokomotiva 743|743]], [[Lokomotiva 770|ČME3T)]] jsou příkladem využití EDB u vozidel nezávislé trakce, a tedy jsou nevyhnutelně vybaveny brzdovým odporníkem. Je umístěn svisle v zadním představku a chlazen jediným ventilátorem (neplatí pro prvních 20 lokomotiv ČME3T a pro [[motorový vůz 843]], jehož elektrickou výzbroj dodala rovněž ČKD). Výkon EDB zde bývá i vyšší než trakční.
== Související články ==
[[Zrychlovač]]
|