Mantra: Porovnání verzí

<br />'''Mantrou''' (v [[sanskrt]]u मन्त्रः, od kořene man- myslet, a přípony –tra, označující nástroj, v [[čínština|čínštině]] se užívá slovo '''čen-jen''', v [[pinyin]]u '''zhenyan''', 眞言, doslova „pravdivá slova“, v [[japonština|japonštině]] se užívá výraz '''šingon''', odvozený z čínského termínu) se nazývá [[védská metrika|metrická]] část védského hymnu, která se jmenuje ''rig'', ''jadžus'' nebo ''sáman''. Ve východních [[náboženství]]ch jako je [[hinduismus]] či [[buddhismus]] slouží tato součást, v rozsahu od několika slabik až po několik vět, k opakovanému recitování nebo opakování. Mantry se užívají v meditaci (opakování v mysli) nebo se recitují nahlas. Většinou se jedná o sled slabik jejichž význam nelze určit, kde jde hlavně o zvukovou hodnotu a podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození ([[mókša|mókšy]]). Oslavné a povznášející mantry se většinou recitují nahlas.

 

V hinduismu tak existuje přesvědčení o totožnosti jména a toho, co je tím jménem označeno, proto opakování jména něčeho zpřítomňuje to označované - „neomezená účinnost manter vyplývá z toho, že jsou (nebo se alespoň správným přednesem mohou stát) 'předměty', které představují“<ref>M. Eliade: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999, str. 167.</ref>. Už v nejstarších indických spisech (Jadžurvéda) se objevuje mantra óm (psána většinou a-u-m), která je ztotožňována se všemi velkými bohy. Dlouhou dobu se mantry netěšily takové popularitě jako dnes a byly používány pouze při rituálech. Ovšem změna byť jediného písmene v mantře by způsobila smrt toho, kdo ji pronáší<ref>H. Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození. Vyšehrad 1997, str. 100.</ref>. Impulzem k nárůstu popularity manter bylo rozšíření [[tantrismus|tantrismu]] (od zač. letopočtu), který poukazoval na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy ([[mókša|mókšy]]).

Mantry jsou v zásadě původně hymny Véd, později byly bráhmany sestaveny skupiny výroků z těchto hymnů doprovázející mnoho druhů složitých védských obětí souvisejících vždy s udržováním chodu světa skrze oběť a nebo s obřady plnění přání obětníka silou oběti, jeli v souladu s dharmou, pravidly védského vidění řádu světa.