Volovské knížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
= Žáček, s. 452
Řádek 2:
'''Volovské knížectví''' (polsky ''Księstwo wołowskie'', německy ''Herzogtum Wohlau'') bylo jedním z mnoha slezských knížectví, s hlavním městem Volov (pol. [[Wołów]])
 
Zpočátku bylo Volovsko součástí [[Vratislavské knížectví|Vratislavského knížectví]], ale po rozdrobení Slezska roku 1248 se stalo součástí [[Hlohovské knížectví|Hlohovského knížectví]] a roku 1312 se stalo součástí [[Olešnické knížectví|Olešnického knížectví]] až do roku 1471, kdy se osamostatnilo. Roku 13921329 se stalo součástí Zemí Koruny české.
 
Roku 1504 se Volovsko spojilo s [[Minstrberské knížectví|knížectvím Minstrberským]] a roku 1517 je koupila rodina Thurzů, která je po 6 letech prodala [[Lehnické knížectví |lehnickým knížatům]]. V letech 1653 až 1664 bylo knížectví opět samostatné, ale již roku 1675, kdy zemřel poslední legitimní [[Piastovci|Piastovec]] Jiří Vilém Lehnicko-Břežsko-Volovský, se knížectví stalo přímou korunní doménou českých králů. Roku [[1742]] bylo knížectví [[anexe|anektováno]] [[Prusko|Pruskem]], což byla i jedna z příčin [[sedmiletá válka|sedmileté války]].