Pánini: Porovnání verzí

Odebráno 97 bajtů ,  před 11 lety
úpravy
m (robot změnil: ca:Pànini; kosmetické úpravy)
(úpravy)
{{Indická filosofie}}
'''Pánini''', v dévanágarí पाणिनि, je jméno starověkého indického jazykovědce, odvozené od sanskrtského výrazu ''pani'', což v převodu do češtiny znamená ''potomek pániů''.<ref>Frits Staal, Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979)</ref>
 
Je znám svým spisem ''Vjákarana'' (mluvnice), jež obsahuje 3939 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši [[Pataňdžali]] ve spisuspise ''Mahábhášja'', což je komentář originálního spisu. Na základě tohoto komentářeVjákarana vzniklopatří celémezi odvětví [[Védská literatura|védské literatury]], ''védángy'' (doslova údy véd), zahrnující všechny lingvistické disciplíny umožňující studium véd: šikšá ([[fonetika]]), kalpa ([[astrologieobřad]]), vjákarana ([[mluvnice]]), nirukta ([[etymologie]] a [[lexikologie]]), čhanda ([[védská metrika]]) a džjótišá ([[astronomie]] a [[astrologie]]). Toto souhrné dílo slouží jako podklad pro novodobou [[Lingvistika|lingvistiku]] a v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického [[sanskrt]]u.
 
== Historie ==
O životě Pániniho se nic určitého neví, dokonce i o století, ve kterém žil, se názory jazykovědců rozcházejí. Nejpravděpodobnější doba PánihoPániniho života je 4. stol. př.n.l., ale podle jiných názorů to mohlo být i dříve, 5. stol. př.n.l. nebo dokonce i 6. stol. př.n.l. Podle legend se narodil ve městě ''Šatula'' na pobřeží řeky ''Indus'', v provincii ''Gandharva'' - tato provincie se nyní jmenuje ''Attock'' v nynější pakistánské provincii Puňdžáb a leží mezi městy Ravalpindi[[Rávalpindí]] a Pešavar[[Péšavár]]. Jisté je, že Pánini žil na konci Védskéhovédského období, protože vytvořil speciální pravidla, podle nichž bylo možné rozluštit archaický védský sanskrt, který se stával nečitelným, ale byl ještě srozumitelným dialektem.
 
== Aštádhjájí ==
Aštádhjájí, v dévanágarí अष्टाध्यायी, neboli Osmero pojednání, je Pániniho hlavní spis, založený na gramatickém rozboru slov ve slovnících ''DhatupathaDhátupatha'' a ''Ganapatha''. Je to velice systematický morfematický a fonematický výklad sanskrtských slovních kořenů. Jeho výklad je tak dokonalý, že jazykovědci teprve o dva tisíce let později pochopili celý jeho dosah. Jeho dílo bezezbytku popisuje sanskrtskou ligvistickou morfologii tak dokonale, že vysvětluje úplně všechno.
 
Aštádhjájí se skládá z 3959 [[Sútra|súter]] (aforismů), jinak také pravidel, rozdělených do osmi pojednání, která jsou dále rozdělena do čtyř oddílů (''padani'').
 
:Příklad:
:1.1.2. au a é jsou v T a N gunáh.
 
Pániniho Aštádhjájí rozebírají text ve spisu Šiva sútry a zároveň ve slovnících sanskrtských slovních kořenů DhatupathaDhátupatha a Ganapatha.
 
== OdkazyReference ==
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* Katre, Sumitra M., ''Astadhyayi of Panini'', Austin: University of Texas Press, 1987. Reprint Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. ISBN 0-292-70394-5
* Prince, Alan and Paul Smolensky (2004): Optimality Theory: Constraint Interaction in Generative Grammar. Oxford: Blackwell.
* T.R.N. Rao. [http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_rao-t_syntax.htm ''Panini-backus form of languages''.] 1998.
 
=== Související články ===
{{Portál Jóga}}
* [[Védy]]
* [[Sanskrt]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{en}} [http://wikisource.org/wiki/Ạṣtādhyāyī Wikisource:Aštádhjájí]
* {{en}} [http://sanskrit.sai.uni-heidelberg.de/ PaSSim - Paninian Sanskrit Simulator]
Neregistrovaný uživatel