Verze z 11. 1. 2010, 00:00 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m robot přidal: de:Schlacht bei Zborów ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 1. 2010, 01:39 editovat zrušit editaci Topika26 (diskuse \| příspěvky) 341 editací m drobné text. úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 17: \| ztráty2= 3300 obětí (62 důstojníků), 20 děl \|}} '''Bitva u Zborova''' ([[2. červenec]] [[1917]]) byla ~~méně významnou~~ součástí tzv. [[Kerenského ofenzíva\|Kerenského ofenzívy]] a představovala první významné vystoupení [[Československé legie\|Československých legií]] na východní [[Válečná fronta\|frontě]]. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že [[Rusko\|ruská]] vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských [[Válečný zajatec\|zajatců]]. Československá střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů ''(1. střelecký pluk „Mistra Jana Husi“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“)'' v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, když nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75. (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů,{{Fakt/dne\|20091118130120}} dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, [[kulomet]]ů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Řádek 23: == Zajímavost == [[Soubor:Blansko Zborovak.jpg\|thumb\|Památník „Hrdinům od Zborova“ v [[Blansko\|Blansku]]. V den výročí [[2. červenec\|2. července]] se zde konává vzpomínkový akt.]] V bitvě u [[Zborov (Ukrajina)\|Zborova]] proti sobě bojovali dva budoucí českoslovenští prezidenti: [[Klement Gottwald]] na rakouské straně a legionář [[Ludvík Svoboda]]. U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po Zborovské bitvě, když profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] naše vojáky navštívil, dovolil si jako předseda ~~Čs.~~Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana ~~Husi“~~Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (podle ruského kalendáře) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné Georgievské (svatojiřské) stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk ocenil naše legionáře s tím, že se klaní před jejich statečností a jejich velitelem, a poklonil se před T. G. Masarykem po mužicku, až po pás. Tomáš G. Masaryk se poté zasloužil o dobudování první divize dvěma pluky (výše zmíněným třetím Jana Žižky z Trocnova a čtvrtým plukem Prokopa Holého Velikého) a založením druhé divize, jejíž první střelecký pluk byl pojmenován právě po něm (pátý pluk T. G. Masaryka). Rovněž jízdní pluky Jana Jiskry z Brandýsa a jízdní pluk nitranských kozáků vznikly právě Masarykovou zásluhou. Při odjezdu T. G. Masaryka přes [[Sibiř]] (7. března 1918) vznikala již třetí divize, a to 9. střelecký pluk Jana Sladkého Koziny z Hrádku a 10. střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského. Když Masaryk dorazil do [[Vladivostok]]u jako „kvartýrmajstr“ českých legionářů, bojovalo již 12 střeleckých pluků a dva obrněné vlaky (vždy s lokomotivou vzadu a prázdným odminovacím plošinovým vagonem vpředu).

Bitva u Zborova: Porovnání verzí