Bitva u Zborova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: de:Schlacht bei Zborów
Topika26 (diskuse | příspěvky)
m drobné text. úpravy
Řádek 17:
| ztráty2= 3300 obětí (62 důstojníků), 20 děl
|}}
'''Bitva u Zborova''' ([[2. červenec]] [[1917]]) byla méně významnou součástí tzv. [[Kerenského ofenzíva|Kerenského ofenzívy]] a představovala první významné vystoupení [[Československé legie|Československých legií]] na východní [[Válečná fronta|frontě]]. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že [[Rusko|ruská]] vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských [[Válečný zajatec|zajatců]].
 
Československá střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů ''(1. střelecký pluk „Mistra Jana Husi“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“)'' v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, když nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75. (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů,{{Fakt/dne|20091118130120}} dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, [[kulomet]]ů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných.
Řádek 23:
== Zajímavost ==
[[Soubor:Blansko Zborovak.jpg|thumb|Památník „Hrdinům od Zborova“ v [[Blansko|Blansku]]. V den výročí [[2. červenec|2. července]] se zde konává vzpomínkový akt.]]
V bitvě u [[Zborov (Ukrajina)|Zborova]] proti sobě bojovali dva budoucí českoslovenští prezidenti: [[Klement Gottwald]] na rakouské straně a legionář [[Ludvík Svoboda]]. U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po Zborovské bitvě, když profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] naše vojáky navštívil, dovolil si jako předseda Čs.Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husi“Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (podle ruského kalendáře) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné Georgievské (svatojiřské) stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk ocenil naše legionáře s tím, že se klaní před jejich statečností a jejich velitelem, a poklonil se před T. G. Masarykem po mužicku, až po pás.
 
Tomáš G. Masaryk se poté zasloužil o dobudování první divize dvěma pluky (výše zmíněným třetím Jana Žižky z Trocnova a čtvrtým plukem Prokopa Holého Velikého) a založením druhé divize, jejíž první střelecký pluk byl pojmenován právě po něm (pátý pluk T. G. Masaryka). Rovněž jízdní pluky Jana Jiskry z Brandýsa a jízdní pluk nitranských kozáků vznikly právě Masarykovou zásluhou. Při odjezdu T. G. Masaryka přes [[Sibiř]] (7. března 1918) vznikala již třetí divize, a to 9. střelecký pluk Jana Sladkého Koziny z Hrádku a 10. střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského. Když Masaryk dorazil do [[Vladivostok]]u jako „kvartýrmajstr“ českých legionářů, bojovalo již 12 střeleckých pluků a dva obrněné vlaky (vždy s lokomotivou vzadu a prázdným odminovacím plošinovým vagonem vpředu).