Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat.
m uprava
Řádek 2:
| jméno =Alexandr Karađorđević
| titul =srbský kníže
| obrázek =[[Soubor:PrinceAlexander I w.jpg|250px230px]]
| popisek =kníže Alexandr
| vláda =[[14. září]] [[1842]] – [[23. prosinec]] [[1858]]
Řádek 35:
|}}
 
'''Alexandr Karađorđević''' ([[srbština|srbsky]]: ''Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević'') byl v letech [[1842]] - [[1858]] [[Srbské knížectví|srbským knížetem]]. Patřil do [[Dynastiedynastie Karađorđevičů]]. Byl druhým srbským vládcem z [[DynastieKarađorđevićové|této Karađorđevičůdynastie]] a prvním srbským knížetem z této dynastie.
 
Jeho otcem byl [[Karađorđe Petrović]] zakladatel [[Dynastie Karađorđevičů]] a jeho matka byla [[Jelena Jovanovicová]]. Narodil se v roce [[11. říjen|11. října]] [[1806]]. Po sesazení svého otce Alexandra žil v emigraci, sloužil jako důstojník ve francouzské armádě. Zastával prorakousky orientovanou politiku. Kníže Alexandr Karađorđevič byl však v roce [[1858]] ''Skupišinou'' svržen a knížetem se znovu stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrénović]].
 
== Vláda ==
 
Díky nespokojenosti s protureckou vládou [[dynastie Obrenovićů]], byl po jejich sesazení [[14. září]] [[1842]] srbským národním shromážděním (Skupišinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr začal reformy a založil řadu nových institucí, s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku.
 
Během maďarské revoluce ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplívá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o pan-slavistickou myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbsk]]a".
 
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđevič dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupišiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrénović]].
 
Alexandr Karađorđevič odešel do exilu do [[Temešvár]]u, kde zemřel v roce [[3. květen]]a [[1885]]. Po jeho smrti se stal hlavou [[dynastie Karađorđevićů]] jeho syn [[Petr Karađorđević]], budoucí srbský a jugoslávský král.
 
== Související články ==
{{Panovník|co=[[Srbské knížectví|Srbský kníže]]|pred=[[Mihailo Obrenović III.]]|po=[[Miloš Obrenović I.]]|soubor=COA of Principality of Serbia.png|kdy=[[1842]] - [[1858]]}}
{{commons|Category:Alexander Karađorđević, Prince of Serbia}}
 
* [[Karađorđevićové]]
* [[Srbské knížectví]]
* [[Dějiny Srbska]]
 
{{commonscat|Aleksandar Karađorđević}}
{{pahýl - Srbsko}}
 
{{Panovník|co=[[Srbské knížectví|Srbský kníže]]|pred=[[Mihailo Obrenović III.]]|po=[[Miloš Obrenović I.]]|soubor=COA of Principality of Serbia.png|kdy=[[1842]] - [[1858]]}}
 
[[Kategorie:Srbsko]]