Verze z 21. 9. 2009, 15:04 editovat TXiKiBoT (diskuse \| příspěvky) 207 323 editací m robot přidal: eo:Ŝlimvulkano ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 1. 2010, 19:11 editovat zrušit editaci Chmee2 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 274 editací upravy, zobecnění a {{Commons\|Category:Mudpots}} Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg\|200px\|thumb\|right\|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny\|sopečných plynech]], zejména po [[síra\|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs]], [[Spojené státy americké\|USA]].]] '''Bahenní sopka''' je místo na [[Země\|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora\|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára\|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka\|sopku]]. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí ~~plyn~~[[sopečné aplyny]], oheň a [[bahno]]. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě. == Princip == [[Soubor:Volcan de lodo.jpg\|thumb\|left\|Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, [[Venezuela]]. (6 km od Maturínu)]] [[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. ~~Zemní plyn~~Plyn koncentrovaný venad ~~vrstvách~~svým ~~nad [[ropa\|ropou]]~~zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sedimenty]] jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref>''Jiří Sladký: Svět bahenních sopek'' (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629</ref> Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu. ~~Bahenní sopky jsou vázány na ložiska ropy a plynu. Nejvíce je jich v přímořské oblasti vyplněné mocnými vrstvami hlíny a jílu, říčními a mořskými sedimenty.~~ [[Soubor:Worldwide_distribution_of_gas_hydrates_1996.jpg\|left\|thumbnail\|350px\|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]] == Reference == {{Commons\|Category:Mudpots}} <references/>

Bahenní sopka: Porovnání verzí