Bahenní sopka: Porovnání verzí

Odebráno 23 bajtů ,  před 11 lety
upravy, zobecnění a {{Commons|Category:Mudpots}}
m (robot přidal: eo:Ŝlimvulkano)
(upravy, zobecnění a {{Commons|Category:Mudpots}})
[[Soubor:Mud volcano Salton Sea.jpg|200px|thumb|right|Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících [[sopečné plyny|sopečných plynech]], zejména po [[síra|síře]]. Na obrázku je sopka u Salton Sea, [[Palm Springs]], [[Spojené státy americké|USA]].]]
'''Bahenní sopka''' je místo na [[Země|zemském]] povrchu, obvykle tvaru [[hora|hory]], kde [[plyn]]y nebo [[vodní pára|vodní páry]] v [[jíl]]ovité bahnité půdě, vytváří místy plochý [[kužel]] připomínající [[sopka|sopku]].
 
Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky [[centimetr]]ů, někdy až [[metr]]ů. Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí plyn[[sopečné aplyny]], oheň a [[bahno]]. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká ''Taragaj Dagh'' se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.
 
== Princip ==
[[Soubor:Volcan de lodo.jpg|thumb|left|Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, [[Venezuela]]. (6 km od Maturínu)]]
[[Soubor:Volcan de lodo.jpg|thumb|left|Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, [[Venezuela]]. (6 km od Maturínu)]] [[Princip]] bahenních sopek je jiný než u [[magma]]tických vulkánů. Zemní plynPlyn koncentrovaný venad vrstváchsvým nad [[ropa|ropou]]zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští [[sedimenty]] jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní [[kráter]]y tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako [[gejzír]] spolu s unikajícím plynem a drobným [[štěrk]]em.<ref>''Jiří Sladký: Svět bahenních sopek'' (strana 54 - 55), časopis 100 + 1, vydání 4/2008, Praha 2008, ISSN 03229629</ref>
 
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
 
Bahenní sopky jsou vázány na ložiska ropy a plynu. Nejvíce je jich v přímořské oblasti vyplněné mocnými vrstvami hlíny a jílu, říčními a mořskými sedimenty.
[[Soubor:Worldwide_distribution_of_gas_hydrates_1996.jpg|left|thumbnail|350px|Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.]]
 
== Reference ==
{{Commons|Category:Mudpots}}
<references/>