Vladislav Vančura: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 11 lety
m
úprava odkazu
(různé drobné úpravy)
m (úprava odkazu)
* '''''[[Pole orná a válečná]]''''' ([[1925]]) V tomto románu V. Vančura začal experimentovat s jazykem, což místy klade velké nároky na čtenáře. Tento román, který je ovlivněn [[první světová válka|první světovou válkou]], nemá jednotný děj, ale skládá se z řady epizod, které nemají věcnou ani jinou souvislost. Vytváří tu dva světy, které staví do protikladu – mírový vesnický a válečný. Vančura chce ukázat jak válka převrací životy lidí, ukazuje, že i zlodějíček a ničema se může stát hrdinou (neoslavuje jeho hrdinství, je vyzdvihován fakt, že je oslavován ničema).
*'''''[[Rozmarné léto]]''''' ([[1926]]), filmová adaptace v r. [[1967]] (režie [[Jiří Menzel]]). Humoristická novela. Na prvním místě tohoto díla není děj, ale jazyk. Pokouší se vystihnout atmosféru malých lázní na řece Olši (ve Slezsku). Do [[Krokovy Vary|Krokových Varů]] přijíždí kouzelník se svou asistentkou, kterou se snaží získat všichni tři hrdinové a to i za cenu velkých změn v životě. Ani jeden není úspěšný a tak se po odjezdu kouzelníka vše vrací do starých zaběhlých kolejí. Slohem lze toto dílo označit za humoresku ovlivněnou [[poetismus|poetismem]]. Kriticky se k tomuto dílu, jakož i k celé jedné části Vančurova díla (k jeho tzv. programářské linii) vyjádřil na konci 60. let literární kritik [[Jan Lopatka]].
* '''''[[Poslední soud (Vančura)|Poslední soud]]''''' ([[1929]]) Román, který konfrontuje prostředí Prahy a Zakarpatské Ukrajiny. Je to svár přírody a civilizace, fikce a reality. Je zde patrné Vančurovo okouzlení Prahou i jeho zájem o Podkarpatskou Rus. Jazykově se toto dílo vyznačuje velkou metaforičností, syntaktickou a kompoziční složitostí. V roce [[1935]] Vančura toto dílo přepracoval, důvodem byl jeho odklon k realismu.
* '''''[[Hrdelní pře anebo přísloví]]''''' ([[1930]]). Román se zabývá problematikou viny a trestu. Několik přátel se snaží odhalit starou vraždu, závěr je otevřený – vítězí hodnoty plného a radostného života. Toto dílo je oslavou života, ve stylu „víno, ženy, zpěv“. Zároveň obsahuje kritické výpady proti tehdejší společnosti. Po jazykové stránce je zde charakteristická velká frekvence lidových rčení a přísloví.
* '''''[[Marketa Lazarová (kniha)|Marketa Lazarová]]''''' ([[1931]]) V tomto díle je důraz kladen na jazyk a atmosféru a teprve až pak na děj. Osnovou je baladický příběh plný lásky. Jde o vystižení atmosféry a vylíčení prudké lásky. Dějovým pozadím je středověk 15. stol., je líčeno nepřátelství dvou loupežnických rodů Lazarů a Kozlíků. Marketa se zamiluje do Mikuláše Kozlíka a z této lásky se nakonec oba rody spojí. Na motivy této knihy byl v roce [[1967]] režisérem [[František Vláčil|Františkem Vláčilem]] natočen [[Markéta Lazarová (film)|film]]
341

editací