Bohuslav Klíma starší: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 37:
Při svých výzkumech důsledně '''uplatňoval nové, progresivní metody''' (plošný odkryv, dokumentace polohy nalezených artefaktů podle čtverců, aplikace nových poznatků ve stratigrafii aj.) Vykopávky v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] probíhaly v podstatě nepřetržitě až do roku 1972, takže Klíma měl možnost zdejší naleziště prozkoumat skutečně důsledně.
Mezi nálezy z jeho výzkumů v Pavlově zaujme například zatím nejstarší známá keramika na světě – hliněné (hnětené a v pecovitém ohništi vypalované) zvířecí figurky, ohromný počet kamenných a kostěných nástrojů.
Klíma vedl také celou řadu krátkodobějších výzkumů – v jeskyních v [[Moravský kras|Moravském krasu]] (např. [[Švédův stůl]], [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]], [[Ochozská jeskyně]] …), v [[Předmostí u Přerova (archeologická lokalita)|Předmostí u Přerova]] a jinde. V prostoru před jeskyní [[Pekárna]] se mu podařilo objevit rytinu na žebru divokého koně, která zobrazuje pasoucí se koně. Z výzkumů na vrchu [[Landek|Landek u Ostravy]] z roku 1953 zase pochází takzvaná [[Petřkovická venuše]]. Je asi 4,5 cm vysoká a její stáří se odhaduje na 23 000 let. Jedná se o torzo, které věrně znázorňuje všechny části ženského těla, avšak nezdůrazňuje je jako většina ostatních sošek podobného stáří. V roce 1986 objevil při záchranném výzkumu během těžby zeminy pro hráze Novomlýnských nádrží pozoruhodně zachovaný trojhrob z doby lovců mamutů.
Klíma je spolu s H. Delportem autorem označení moravského [[gravettien|gravettienu]] – [[pavlovien]].
| |||