Bohuslav Klíma starší: Porovnání verzí

Přidáno 79 bajtů ,  před 10 lety
bez shrnutí editace
'''Bohuslav Klíma starší''' je český archeolog, zabývající se zejména obdobím [[paleolit|paleolitu]]. Proslavil se hlavně svými výzkumy v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]]. Jeho synem je [[Bohuslav Klíma mladší]], archeolog specializující se na [[ranný středověk]].
 
{{Infobox Vědec
|pracoviste =
|obor = [[archeologie]]
|znamy_diky = [[Pavlov (okres Břeclav)]], [[Dolní Věstonice]], [[Petřkovická venuše]], jeskyně [[Pekárna (jeskyně)]]
|oceneni =
|poznamky = otec [[Bohuslav Klíma mladší|Bohuslava Klímy ml.]], známého archeologa, zabývajícího se ranným středověkem.
== Výzkumy ==
 
V roce 1947 obnovil výzkumy v [[Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]], které před válkou prováděl [[Karel Absolon]]. Jako zaměstnanec [[ČSAV]] zahájil výzkumy v sousedním [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] v roce [[1952]]. Cílem výzkumů bylo „nahradit“ ztráty, které moravská archeologie utrpěla při požáru zámku v Mikulově na konci války, kde vzaly za své veškeré předválečné nálezy, které zde byly soustředěny.
Při svých výzkumech důsledně '''uplatňoval nové, progresivní metody''' (plošný odkryv, dokumentace polohy nalezených artefaktů podle čtverců, aplikace nových poznatků ve stratigrafii aj.) Vykopávky v [[Pavlov (okres Břeclav)|Pavlově]] probíhaly v podstatě nepřetržitě až do roku 1972, takže Klíma měl možnost zdejší naleziště prozkoumat skutečně důsledně.
Mezi nálezy z jeho výzkumů v Pavlově zaujme například zatím nejstarší známá keramika na světě – hliněné (hnětené a v pecovitém ohništi vypalované) zvířecí figurky, ohromný počet kamenných a kostěných nástrojů.
Klíma vedl také celou řadu krátkodobějších výzkumů – v jeskyních v [[Moravský kras|Moravském krasu]] (např. [[Švédův stůl]], [[Pekárna (jeskyně)|Pekárna]], [[Ochozská jeskyně]] …), v [[Předmostí u Přerova]] a jinde. V prostoru před jeskyní [[Pekárna]] se mu podařilo objevit rytinu na žebru divokého koně, která zobrazuje pasoucí se koně. Z výzkumů na vrchu [[Landek u Ostravy]] z roku 1953 zase pochází takzvaná [[Petřkovická venuše]]. Je asi 4,5 cm vysoká a její stáří se odhaduje na 23 000 let. Jedná se o torzo, které věrně znázorňuje všechny části ženského těla, avšak nezdůrazňuje je jako většina ostatních sošek podobného stáří. V roce 1986 objevil při záchranném výzkumu během těžby zeminy pro hráze Novomlýnských nádrží pozoruhodně zachovaný trojhrob z doby lovců mamutů.
153

editací