Romanovská ovce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 1:
{{Infobox plemeno
| plemeno = Romanovská ovce
Řádek 9 ⟶ 8:
| tělesný rámec = střední
| hmotnost = ovce 50 kg, berani 80 kg
}}
==Původ==
Romanovská ovce pochází z Ruska, konkrétně z Jaroslavské oblasti (asi 300 km severovýchodně o Moskvy). Dnes je plemeno rozšířeno po celém světě.
==Zevnějšek==
Plemeno je středního tělesného rámce a jemné kostry. Plemeno je v našich podmínkách u obou pohlaví bezrohé /ze zahraničí známe i rohatá zvířata/. Hlava je černá, bílá lysina je žádoucí. Končetiny černé s povolenými bílými odznaky na distálních koncích. Bílá skvrna na konci ocasu není na závadu. Vlna má černé pesíky, podsada je světle šedá. Žádoucí barva rouna je oceloví šeď. Vlna je sortimentu C-DE (29-55 µm), smíšená, polohrubovlnná a tvoří na celém povrchu těla prstenčité závitky.
==Užitkovost==
Je to především plodné plemeno ovcí. Mezi plemeny chovanými v ČR má jednoznačně nejvyšší plodnost. Poměr počtu narozených jehňat k počtu obahněných ovcí činil v roce 2008 244,5 %, přičemž průměr všech plemen v ČR je 156 %. Prvničky mají obvykle 2 jehňata. Na dalších vrzích pak obvykle 3 a více jehňat. Plemeno se vyznačuje asezoností říje, což umožňuje častější bahnění. Romanovská ovce byla také využita ke zlepšení plodnosti u řady plemen v různých zemích (INRA 401 ve Francii, Gotland ve Švédsku, Salz ve Španělsku..) Romanovka patří do skupiny tzv. kožichových ovcí. Její kůže je velmi lehká. Bohužel v dnešní době mají ovčí kůže obecně velmi nízkou tržní cenu. Masná užitkovost plemene je slabší zejména pokud jde o osvalení. Celková produkce jehněčího masa na bahnici a rok je však mezi plemeny chovanými v ČR nejvyšší. Menší přírůstek vlatního jehněte je více než dobře kompenzován větším počtem jehňat ve vrhu.
==Způsob chovu==
Toto plemeno je chováno jednak v čistokrevné podobě a jednak je využíváno v mateřské pozici ke křížení. To znamená že na čistokrevné plemenice jsou připouštěni berani masných plemen. Získáme tak větší počet dobře osvalených jehňat. Masná užitkovost neni totiž u romanovských ovcí příliš dobrá, zejména je slabší osvalení. Křížením se tento problém do značné míry odstraní. Pomůže nám i heterozní efekt. Nevýhodou tohoto systému je nutnost zajistit si zdroj čistokrevných ovcí do mateřské pozice. Proto lze do budoucna očekávat že budou vedle sebe existovat užitkové chovy produkující finální jatečná jehňata, a šlechtící chovy, které budou do užitkových chovů dodávat plemenné jehnice k dalšímu chovu.
==Situace v České republice==
V roce 2008 bylo v ČR v kontrole užitkovosti chováno 1068 bahnic. Česká republika patří z hlediska šlechtění do světové špičky. Plemenný materiál je od nás exportován do řady zemí (Polsko, Slovensko, Nizozemsko, Bosna, Chorvatsko..)
==Externí odkazy==
| |||