Átma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění, odkazy
přesun a úprava textu odstraněného z hesla Duše
Řádek 7:
Všechny indické filosofické směry s pojmem átma nějakým způsobem pracují (i když třeba buddhistická filosofie nebo materialističtí lókájatikové jeho existenci popírají). Ale podstata átma je v různých směrech interpretována odlišně. V Brhadáranjakópanišadě (III.9.26), která je jednou z nejstarších, je átma popisováno takto: „Ono Já není to ani to (''néti néti''). Je neuchopitelné, protože je nelze uchopit. Je nezničitelné, protože se nezničí. Je nelpějící, protože nelpí. Je nespoutané, netrpí, není zraňováno.“ (př. D. Zbavitel)
 
Rovnice átma = brahma je základem učení [[védanta|védanty]], která je jedním z šesti duchovních směrů hinduismu. Zvláštně ne-dvojná védanta ([[advaita]] védanta) drží tuto rovnici v jejím nejsilnějším smyslu, tedy, že i átma je jen jeden a vše je ve výsledku jedno. Zdání dvojnosti (duality) je pouze iluze ([[mája]]). Átma je v tomto případě chápáno velice abstraktně (opsatelné pouze negativním způsobem<ref>Někdy je átma popisováno jako ''sat-čit-ánanda'' (bytí, vědomí, blaženost).</ref>) a v důsledku tím pádem neexistuje lidská individualita. Aby přesto bylo možné vysvětlit takové věci jako je [[reinkarnace]] nebo [[karma (buddhismushinduismus)|karma]], existuje pojem [[ahankára]] (falešné ego). Advaita védanta učí, že kvůli nevědomosti si člověk myslí, že je hmotnou individualitou (definovanou [[upádhi]] na základě ahankáry), a proto musí být doveden ke zjištění, že jeho skutečnou podstatou je átma, které je brahma.
 
Naproti tomu [[dvaita]] védanta považuje átma absolutně za odlišné od brahma (tzn.- jeexistuje více individuálních,
věčných a nepatrných Já, jak uvádějí některé Upanišady<ref>Katha Upanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[Purána|Purány]]<ref>Bhágavata aPurána další7.7.43</ref>, písma[[Bhagavadgíta]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, včetně2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> i [[Védanta sútrysútra]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref>). Dle tohoto učení zůstává individualita věčně zachována. Jako átma (džívátma) se pak též označuje ta složka člověka, která prochází reinkarnací.
 
Podle [[Védy|Véd]]<ref>Rig Véda 1.164.20-22</ref> a [[Upanišady|Upanišad]]<ref>Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 3.20, 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20</ref> se átmá (džívátmá) a [[Paramátmá]] nacházejí v těle jako dva ptáci na stromě. Jejich vzájemnou interakci lze vysvětlit na moderním příkladu počítače. Fyzické tělo lze přirovnat k [[hardware]], subtilní či astrální tělo k [[software]], falešné ego [[ahankáru]] k rozhraní, duši (átmu) k uživateli a Paramátmu k [[systémový operátor|systémovému operátorovi]] ovládajícímu síť ostatních počítačů neboli těl<ref>[[Bhagavadgíta]] 13.3</ref>. Funkčnost systému je dána stavem těl. Když jsou zcela nepoužitelná, duše je opustí a Paramátmá jí přidělí jiná podle jejích potřeb, tužeb a zásluh ([[reinkarnace]]).
 
Syntézou advaity a dvaity je [[ačintja bhedábheda tattva]] (''nauka o nepochopitelné odlišnosti a totožnosti''), kterou učil [[Čaitanja Maháprabhu]]. Totožnost je chápána jako kvalitativní a odlišnost jako kvantitativní.
Řádek 48 ⟶ 51:
* ''Upanišady'' (př. D. Zbavitel). DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání, ISBN 80-86685-34-9.
* ''Bhagavadgíta'' (př. J. Filipský & J. Vacek). Odeon, Praha 1976, 1. vydání.
 
===Externí odkazy===
* [http://www.veda.harekrsna.cz/library/JivaSoul.zip Termín 'duše' v západní a východní filosofii a náboženství, angl. & česky]
 
== Související články ==