Stanislav Pavlovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26:
== Další počiny ==
Urputně prosazoval [[Katolická reformace|katolickou reformaci]] a na [[Koncil|synodě]] v roce [[1591]] vyhlásil dekrety [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]]. Měl však značné potíže při prosazování autority svého úřadu proti převážně protestantské šlechtě. Hojně spolupracoval s [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]].
Po smrti polského krále [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]] [[12. prosince]] [[1586]], se biskup Pavlovský v roce [[1587]] účastnil diplomatické cesty do [[Polsko|Polska]] v zájmu císaře a [[habsburkové|habsburského]] rodu, kteří chtěli na uprázdněný trůn dosadit [[Maxmilián III. Habsburský|arcivévodu Maxmiliána III. Habsburského]]. Tomu sice byla část polské šlechty nakloněna, ale stejně velkou podporu měl také synovec Štěpána Báthoryho syn švédského krále [[Zikmund III. Vasa]]. Samotné volbě krále předcházela intenzivní diplomatická jednání, ale nakonec byli zvoleni oba kandidáti. Oba se rozhodli svá práva prosadit silou a vyrazili směrem na [[Krakov]], přičemž ten se dostal do rukou polského kancléře [[Jan Zamojského]] spojence Zikmunda III. Ten dokázal přes obležení arcivévodou Maxmiliánem Krakov udržet a odrazit útoky. Arcivévoda Maxmilián pak byl nucen ustupovat, až došlo k bitvě u [[Byczyna|Byczyny]] po níž byl arcivévoda Maxmilián zajat, vězněn dva roky, a králem byl v Krakově zvolen Zikmund III. Vasa.
V rámci této cesty navštívil biskup Pavlovský mimo jiné na konci srpna 1587 také klášter v [[Čenstochová|Čenstochové]]. Biskup Pavlovský byl za snahu při této diplomatické cestě odměněn řadou privilegií pro olomoucké biskupství, z nichž nejvýznamnější bylo z 10. srpna 1588. Tímto [[privilegium|privilegiem]] byl polepšen biskupský znak a byl potvrzen knížecí titul pro osobu olomouckého biskupa.
== Literatura ==
| |||