Rakety Titan: Porovnání verzí

 

===Titan 4===

[[Soubor:Last Titan 4B on SLC-4E.jpg|thumb|Titan 4]]

Raketa Titan 4 byla navržena po havárii raketoplánu [[Challenger (raketoplán)|Challenger]] (při misi [[STS-51L]]), jako náhrada za tehdy přerušený program [[Space Shuttle]]. Projektovaná nosnost byla srovnatelná s nosností raketoplánu Space Shuttle, v nejsilnější verzi až 21 680 kg na nízkou oběžnou dráhu [[Země]]. Základem jsou první a druhý stupeň staršího Titanu 34D, doplněné o dva sedmi-segmentové startovací [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|motory na tuhé pohonné látky]] [[Titan UA1200|UA1207]], které byly původně určeny pro program MOL, ale po jeho zrušení ležely 25 let nepoužity ve skladišti. Jako třetí stupeň bylo možno zvolit IUS ([[Inertial Upper Stage]]) nebo [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur G]], který byl původně navržen pro z nákladového prostoru raketoplánu. Kompletní revize se dočkala i [[elektronika]] a naváděcí systém. Všechny tyto úpravy, bezpečnostní opatření kvůli toxickému palivu a nákladná předstartovní příprava, způsobily mohutný nárůst ceny, udává se až 432 milionu dolarů za jediný start (ceny roku 1999).