Římská shromáždění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: mk:Римски собранија; kosmetické úpravy
Řádek 1:
Mezi '''římská lidová shromáždění''' (''comitia'') patřily '''''comitia curiata''''' („kurijní shromáždění“), '''''comitia centuriata''''' („setninové shromáždění“) a '''''comitia tributa''''' („tributní shromáždění“). Kromě komicií existovalo ještě '''''concilium plebis''''' („shromáždění plebejů“), ovšem na něm měli účast pouze [[plebej]]ové. Těmto institucím příslušela zákonodárná a soudní pravomoc v politickém systému [[Římská republika|římské republiky]] a byly zodpovědné za volbu úředníků (''[[magistratus]]'').
 
Na rozdíl od zákonodárců v moderních právních státech tvořil římská lidová shromáždění veškerý římský lid (''populus Romanus''), nikoli pouze vybraní zastupitelé. Komicie představovaly instituce obdařené zákonodárnou mocí, které navíc směly schválit normu působící [[Retroaktivita|retroaktivně]] (''ex post facto'') či dosáhnout odsouzení osoby v trestněprávním řízení. Nicméně prostí občané, kteří se účastnili jednání shromáždění, nesměli předkládat vlastní návrhy zákonů (takovým oprávněním disponovali pouze kompetentní úředníci), ani o nich debatovat. Navíc museli být fyzicky přítomní v místě konání schůze příslušné komicie. Lidovým shromážděním náležela také soudní moc, ovšem část tohoto oprávnění byla v době pozdní republiky přenesena na nově zřízené stálé soudní dvory (''quaestiones perpetuae''). Zřetelná absence [[Dělba moci|dělby moci]] však neznamenala, že by římská forma vlády zcela postrádala princip kontroly a vyvážení (ve skutečnosti bylo vnitřní uspořádání římské republiky pozoruhodně propracované a poměrně komplikované). V období pozdní republiky získalo rozhodující legislativní moc concilium plebis (odvozené z comitia tributa), jež tak vytěsnilo lidová shromáždění.
 
Titul ''[[S.P.Q.R.|Senatus Populusque Romanus]]'' (zkracovaný SPQR), často užívaný k označování římského státu, výstižně charakterizuje obecné mínění, podle něhož vládl Římu lid (prostřednictvím komicií), jehož rádcem byl [[římský senát]] a úředníci. Teprve poté, co byl nastolen [[principát]] – z formálního hlediska se tak stalo za trvání republiky, která nebyla fakticky nikdy zrušena – začala římský stát reprezentovat jediná osoba, [[Seznam římských císařů|římský císař]], jenž nadále ztělesňoval zákonodárnou vůli [[Řím]]a.
Řádek 38:
 
== Externí odkazy ==
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1493 Politické zřízení a úřední funkce v Římě (stránky Antika)]
{{Překlad
| jazyk = en
Řádek 62:
[[it:Assemblee romane]]
[[ka:კომიცია]]
[[mk:Римски собранија]]
[[nl:Concilium plebis]]
[[no:Folkeforsamlingene]]