Vladislav Vančura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Serval (diskuse | příspěvky)
m →‎Drama: styl
Řádek 63:
* ''Hrdelní pře anebo přísloví'' ([[1930]]). Román se zabývá problematikou viny a trestu. Několik přátel se snaží odhalit starou vraždu, závěr je otevřený – vítězí hodnoty plného a radostného života. Toto dílo je oslavou života, ve stylu „víno, ženy, zpěv“. Zároveň obsahuje kritické výpady proti tehdejší společnosti. Po jazykové stránce je zde charakteristická velká frekvence lidových rčení a přísloví.
* ''[[Marketa Lazarová (kniha)|Marketa Lazarová]]'' ([[1931]]) V tomto díle je důraz kladen na jazyk a atmosféru a teprve až pak na děj. Osnovou je baladický příběh plný lásky. Jde o vystižení atmosféry a vylíčení prudké lásky. Dějovým pozadím je středověk 15. stol., je líčeno nepřátelství dvou rodů Lazarů a Kozlíků (lupič). Marketa se zamiluje do Mikuláše Kozlíka a z této lásky se nakonec oba rody spojí. Na motivy této knihy byl v roce [[1967]] režisérem [[František Vláčil|Františkem Vláčilem]] natočen [[Markéta Lazarová (film)|film]]
:'''Obsah:''' Obě rodiny jsou lupičské, ale děj se drží spíše u Kozlíků. Jsou to čestní lupiči - čestní ve smyslu, že se řítí na někoho, aby ho okradli a volají na něj ať se brání, že ho jdou okrást... Lazarové útočí podle a svou oběť přepadávájí bez upozornění. Děj se odehrává v pozdním létě, přes zimu a na jaře. Král se snaží zbavit svá území loupežníkuloupežníků a po kraji putují pluky vojáků. Obě rodiny před nimi ustupují, ale Lazar se snaží vymyslet způsob, jak se vetřít do přizně krále. Kozlík se skrývá v lesích rozhodnut vojsku nepodlehnout a držet se svého "řemesla". Vysílá svého syna Mikoláše k Lazarovým s dary a prosbou, aby se spojili a porazili královo vojsko. Dojde k hádce a Mikoláš je skoro zabit. Velmi poraněný se vrátí na Roháček (sídlo Kozlíkových) a způsobí zde velký povyk-rod je zahanben, jak se Mikoláš nechal zbít. Starý Kozlík synem opovrhuje a vydá se s ostatními syny na Obořiště k Lazarům. Je prázdné - Lazarovi uprchli. Kozlíkové tvrz vypálí a vrací se domů. Následuje několik přesunů loupežníkuloupežníků tam a zpět. Mezitím se Mikoláš uzdraví a rozhodne se dojet si pro pomstu, po které celou dobu prahne. Spolu s dalšími deseti členy tlupy dojedou na Obořiště, kde rodinu Lazarových celkem zmasakrují a Mikoláš si odvede jednu dceudceru - Markétu. Jejich vztah je poněkud zvláštní, prootžeprotože Markéta byla zaslíbena bohu a celý život se v podstatě těšila do kláštera a velmi těžko nesla, že se stala milenkou loupežníka, kterého na druhou stranu milovala. Loupežníci stále svádějí boje s vojskem krále vítězí, ale ustupují dále do hvozdu, aby měli od vojáků klid. Ti je následují. Objevuje se další dějová linie, kde se jeden ze zajatců Kozlíkových - syn jakéhosi německého knížete - zamiluje do Alexandry, dcery Kozlíka. V závěru dojde k bitvě, kdy je armáda ve veliké přesile. Přestože se Kozlíkovi bijí jako lvi, jsou nuceni dát se na ústup. Starý Kozlík prchá jako poslední a jeho kůň ho shodí a je dopaden. Zbytek tlupy se sejde na smluveném místě a synové se přes odpor matky rozhodnou otce zachránit. To se bohužel nepovede a ve vězení, na které útočili, "si je rovnou nechají". Následně jsou všichni popraveni před očima milenek, manželek, dětí a obyvatel města, kteří mají z popravy velice smíšené pocity, přestože loupežníky nenáviedínenávidí. Markéta i Alexandra porodí. Alexandra se zabije a Markéta vychovává obě děti. Svým otcem je zavržena, a tak se přidá ke Kozlíkovým. Zbylým ženám z tlupy je zabaven majetek a jsou s dětmi vystěhovány na vesnice, aby pracovaly.
 
Vančura napsal ještě několik próz tohoto typu: