Ústavní listina Československé republiky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: přehození
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot změnil Kategorie:Ústavní vývoj Slovenska; kosmetické úpravy
Řádek 31:
''Přitom my, národ Československý, prohlašujeme, že chceme usilovati, aby tato ústava i všechny zákony naší země prováděny byly v duchu našich dějin stejně jako v duchu moderních zásad, obsažených v hesle sebeurčení; neboť chceme se přičleniti do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický a pokrokový.''
 
=== Ústavní soud ===
[[Ústavní soud Československé republiky]] měl sedm členů, dva vysílal nejvyšší soud, dva nejvyšší správní soud, další dva a předsedu jmenoval prezident republiky. Umístění odstavců o ústavním soudě na tak čelném místě ústavy vyjadřovalo jeho mimořádný význam. Byla ustanovení přechodná do zvolení ústavních orgánů, tak jak je nová ústava zřizovala.
 
Řádek 54:
Soudnictví vypadalo v podstatě stejně jako dnes. V čele byl obecného soudnictví stál [[Nejvyšší soud]], dále působil [[Nejvyšší správní soud]], [[Ústavní soud]] a volební soud.
 
=== Občanská práva, svobody a povinnosti ===
Zaručena byla rovnost, svoboda osobní a majetková, svoboda domovní, tisková, právo shromažďovací a spolkové, petiční, listovní tajemství, svoboda učení a svědomí, svoboda projevu mínění, svoboda náboženská a zvláštní ochrana manželství. Byla stanovena jen branná povinnost. Práva hopodářská, kulturní a sociální zakotvena nebyla, což ale bylo v dobovém kontextu zcela normální.
 
Práva byla ze strany státu respektována, jen v roce [[1923]] byl přijat zákon o ochraně republiky, jež mimo jiné obsahoval paragrafy o rozpouštění extrémistických a pro stát nebezpečných stran. Svoboda majetková byla do jisté míry omezena [[pozemková reforma|pozemkovou reformou]].
 
=== Ochrana národnostních menšin ===
Chráněny byly menšiny národní, náboženské a rasové (dle [[Saint-Germainská smlouva|St. Germainské smlouvy]]). Byla zaručena rovnost před zákonem, zákaz diskriminace občanů v přístupu k veřejným funkcím nebo ve vykonávání povolání či živnosti. Další podrobnosti stanovil jazykový zákon, zmíněný jako součást ústavy.
 
Jazykový zákon (č. 122/1920, přijatý ve stejný den jako ústava) stanovil za státní a oficiální jazyk československý. Zvláštní práva náležela menšinovým jazykům v případě, kdy obyvatelé mluvící jazykem tvořili alespň 20% v daném soudním okrese. Pak jim byla zaručena možnost podávat podání na soudy a úřady v menšinovém jazyce, v tom jim také náležela příslušná odpověď. Měly také nárok na vzdělání v tomto jazyce, souběžné vyučování „jazyka československého“ však zůstalo povinné.
Řádek 72:
 
=== Související články ===
* [[Ústavní vývoj na území Česka]]
* [[Prozatímní ústava|Prozatimní ústava]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 82:
[[Kategorie:Ústavní zákony Československa|1920, ústavní listina]]
[[Kategorie:Ústavní vývoj v Česku]]
[[Kategorie:Ústavní vývoj Slovenskana Slovensku]]
 
[[en:Czechoslovak Constitution of 1920]]