Chlorofyl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
syntéza chlorofylu |
||
Řádek 8:
'''Chemicky''' se řadí mezi [[porfyrin]]y obsahující [[hořčík]]. Jsou známy chlorofyly: a, b, c, d, [[bakteriochlorofyl]] a, b.
Molekuly chlorofylu jsou na [[thylakoid]]ních [[membrána (buňka)|membránách]], které '''jsou u rostlin umístěné v [[chloroplast]]ech''', kde s [[bílkovina]]mi a dalšími pigmenty tvoří základ [[fotosystém I|fotosystému I]] a [[fotosystém II|II]].
== Biosyntéza chlorofylu ==
Biosyntéza začíná připojením [[glutamát]]u na [[tRNA]]. Vzniklá glutamyl-tRNA může být použita jak pro syntézu [[protein]]ů, tak dále při syntéze chlorofylů. Glutamyl-tRNA se přeměňuje na glutamyl-1-semialdehyd, ten na kyselinu 5-aminolevulovou a ta v [[porfobilinogen]]. Porfobilinogen je už cyklický a obsahuje [[pyrol]]ové jádro. Čtyři porfobilinogeny formují protoporfyrin IX, který obsahuje [[porfyrin]]. Do něj je buď [[enzym]]em Fe chelatasou zabudováno [[železo]] a vzniká [[hem]], z něhož lze získat [[cytochrom]] či [[fytochrom]], nebo Mg chelatasou zabudován [[hořčík]] a vzniká protochlorofylid a. Ten je [[fotochemická raekce|fotochemickou reakcí]] za spotřeby dvou [[foton]]ů a jednoho [[NADPH]] změněn protochlorofilid reduktasou na chlorofylid a. Připojením [[fytol]]u pak vzniká chlorofyl a, jehož [[oxidace|oxidací]] získáme chlorofyl b.
Fotochemická rekce při vzniku chlorofilidu a je příčinou neschopnosti rostlin tvořit chlorofyl ve tmě a důvodem blednutí [[etiolizace|etiolovaných rostlin]]. To se bezezbytku týká rostlin [[nahosemenné|nahosemenných]], rostliny [[krytosemenné]] umí tvořit chlorofyl v malé míře i ve tmě.
==Typy chlorofylu==
| |||