Karma v hinduismu: Porovnání verzí

'''Karma''' (v [[dévanágarí]] कर्म) je odvozeno od [[sanskrt]]ského slovního kořenu ''kr'' a znamená činit, dělat, udělat, konat, uskutečnit, dosáhnout, provést, připravit, podniknout apod. Ve [[Védy|védách]] je ''karma'' označena jako zákon příčiny a následku činů. Zákon ''karmy'' je neoddělitelnou součástí [[indická filosofie|indické filosofie]], a to nejen [[Hinduismus|hinduismu]], ale i [[džinismus|džinismu]], [[sikhismus|sikhismu]] a [[buddhismus|buddhismu]]. První zmínky o karmických zákonech pocházejí z období 800 - 200 př. n. l. a rozšířily se hlavně v období klasického hinduismu od 200 př. n. l. do 1100 n.l.<ref>B. Knotková-Čapková a kol., Základy asijských náboženství I, Univerzita Karlova v Praze 2004</ref>

Karma je hinduistický filosofický koncept, podle kterého je lidský život pouze článkem v řetězci životů a štěstí v životě závisí na skutcích vykonaných v životě předešlém ([[reinkarnace]]) a současném ([[kauzalita]]). Každý čin, slovo a myšlenka – pozitivní či negativní – zanechává otisky v mysli (''samskára''). Protože způsob prožívání světa je určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutelně vedou k budoucímu utrpení a pozitivní otisky vedou ke štěstí a spokojenosti. Karma není [[víra]], protože každý člověk má svobodnou vůli, a tím schopnost býtje strůjcem svého vlastního osudu.

Podle hinduistického pohledu se nesmrtelné „to“ ([[átma]]) nerodí ani nikdy neumírá, nikdy nevzniklo ani nikdy nezanikne <ref>Bhagavadgíta 2.20</ref> a po smrti těla vstupuje do těla nového zrovna tak jak člověk odhazuje zchátralé šaty a bere si šaty nové.<ref>Bhagavadgíta 2.22</ref> Karma vychází z [[dharma|dharmického]] zákona, podle kterého souhrn všech následků činů určuje budoucí opětovné zrození na základě zákona příčiny a následku. Tento cyklus zrození, úmrtí těla a převtělení ([[samsára]]) pokračuje až do definitivního osvobození ([[mókša]]). Každý jedinec je sám odpovědný za své osvobození, které je závislé na duchovním vyzrávánízrání. Cílem hinduistů je překonání tohoto věčného koloběhu zrodu, úmrtí a znovuzrození.

# sančhitasančita (nahromaděné) - souhrn všech následků činů v minulosti, které musí být vyřešeny

# krijamanakrijamána (stávající) - činy v současnosti, které dávají vznikuvzniknout následkůnásledkům v budoucnosti

Podle tohoto rozdělení není pro džívu (individuální podstata bytí -, [[átma]]) možné dosáhnout osvobození ([[mókša]]) dokud nejsou nahromaděné karmy (''sančhitasančita-karma'') úplně vyřešeny.<ref>Goyandaka, ''The Secret of Karmayoga'', Gita Press, Gorakhpur</ref>

== Podrobení si karmy ==

Člověku je dána svobodná vůle, která mu umožňuje volit mezi [[dobro|do­brem]] a [[zlo|zlem]]. Když se chováme v souladu s [[dharma|dharmou]], mají pozitivní síly převahu a výsledkem jsou pocity štěstí v srdci a uspokojení mysli (''átmanas tuštir''<ref>Manu samhitá 2.6</ref>). Převažují-li v životě negativní síly, pak vznikají pocity bolesti a utrpení. Jsou-li negativní a positivnípozitivní síly v rovno­váze, jsou naše život­ní pocity neutrální. Růst negativních sil má za následek utrpení; růst pozitivních sil, štěstí. V Bhagavadgítě je podrobení si karmy vysvětleno následovně: {{citace|Jednej v souladu se svou vlastní [[Dharma|dharmou]] a nepochybuj. Máš možnost jednat správně, ale nikdy ne­víš jaké plody to ponese. Nenech plody být podnětem pro tvé jednání, také ale nebuď nečinný. Vytrvej v [[jóga|józe]], konej svou povinnost, zůstaň ale neo­vlivněn úspěchem či neúspěchem.|Bhagavadgíta 2. 31 + 47 - 48}}