Georgij Maximilianovič Malenkov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m další úpravy
m úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1989-101-01A, Moskau, Besuch Konrad Adenauer.jpg|right|thumb|Malenkov vyjednává s [[Konrad Adenauer|Adenauereem]] podmínky návratu zajatých Němců do vlasti.]]
 
'''Georgij Maximilianovič Malenkov''' ([[8. leden|8. ledna]] [[1902]], [[Orenburg]] – [[14. leden|14. ledna]] [[1988]], [[Moskva]]) byl [[SSSR|sovětský]] [[KSSS|komunistický]] [[politik]], blízký spolupracovník [[Stalin|J. V.Josefa Stalina]] (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti odv rokuletech [[1953]]–[[1955]] předseda rady ministrů SSSR ([[premiér]]).
 
Malenkovův politický vzestup nastalzačal ve třicátých letech a souvisel s prohlubujícící se byrokratizací stranickýchkomunistické strukturstrany. Malenkov byl výkonným úředníkem, přesně plnícím Stalinova nařízení a direktivy, nikdy nebyl členem žádné opozice. Díky svému postavení je spoluzodpovědný za řadu komunistických zločinů ve třicátých a čtyřicátých letech.
 
Po Stalinově smrti se Malenkov stal nakrátko prvním tajemníkem strany (stranickým šéfem), musel však na funkci pod tlakem [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Sergejeviče Chruščova]] a dalších rezignovat a spokojit se postem předsedy rady ministrů. V průběhu mocenského zápasu ve vedení strany se mu nepodařilo udržet se v čele státu a [[8. únor]]a [[1955]] rezignoval i na funkci šéfa vlády. Na jeho místo nastoupil dočasný Chruščovův spojenec [[Nikolaj Bulganin]].
 
V roce [[1957]] byl Malenkov spolu s jinými stalinisty (např. s [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|Molotovem]]) vyloučen z [[politbyro|politbyra]] a zbaven všech politických funkcí. Později odešel do vyhnanství a působil v [[Kazachstán|Kazachstánu]] působilu na druhořadém místě vedoucího elektrárny. Až jako penzista se směl vrátit do Moskvy, kde také ve svých 86 letech zemřel.
 
{{Pahýl - biografie}}