Zárodečný vak: Porovnání verzí

'''Megagametofyt''' neboli samičí zárodečný vak je [[gametofyt]] [[semenné rostliny|semenných rostlin]], tedy rostlin [[nahosemenné rostliny|nahosemenných]] a [[krytosemenné rostliny|krytosemenných]]. Jde o samičí gametofyt, obsahuje tedy samičí [[haploidní]] pohlavní buňku neboli [[gameta|gametu]] zvanou [[oosféra]]. Samčí gametou je spermatická buňka obsažená v [[mikrogametofyt|mikrogametofytu]]. Megagametofyty nahosemenných a krytosemenných rostlin se liší, vyskytují se také drobnější odchylky v rámci nižších [[taxon|taxonů]].

== Krytosemenné ==

Gametofyt krytosemenných rostlin je ze všech gametofytů nejredukovanější. Vzniká v mateřském [[sporofyt]]u a po celou dobu své existence je na něm plně závislý. Tvoří se z [[diploidní|diplodního]] sporocytu, který se [[meiosa|meiozí]] mění ve čtyři haploidní '''mladé zárodečné vaky''', z nichž tři [[abort]]ují. Jediný přeživší zárodečný vak postupně zraje a mění se ve zralý zárodečný vak. Tato přeměna zahrnuje celkem tři [[mitóza|mitozy]], ovšem bez [[cytokineze]], takže nakonec vzniká [[syncitium]] s osmi haploidními jádry. Ta začnou migrovat - tři se usadí na pólu gametofytu u chalázy neboli poutka, které spojuje gametofyt se sporofytem, dvě uprostřed a tři na pólu u otvoru klového, kterým bude po opylení pronikat [[pylová láčka]]. Pak dojde k tvorbě buněčných přepážek, které obalí každé jádro zvlášť (pouze dvě jádra uprostřed buňky zůstanou spolu), získáme tedy uvnitř bývalého sporocytu, nyní zralého zárodečného vaku, sedm buněk - šest haploidních, jednu diploidní. Tři buňky u chalázy se nazývají [[antipoda|antipody]], diplodní buňka uprostřed zárodečného vaku [[jádro zárodečného vaku]], dvě buňky u otvoru klového jsou [[synergida|synergidy]] a jedna buňka u otvoru klového je oosféra. Oosférou se stane prostřední buňka ze tří, které se nacházejí u otvoru klového.

Při oplození megagametofytu [[spermatická buňka|spermatickými buňkami]] ze samčího [[mikrogametofyt|mikrogametofytu]] dochází ke [[dvojité oplození|dvojitému oplození]] - jednou spermatickou buňkou je oplozena oosféra za vzniku diploidní [[zygota|zygoty]], která dá vznik následující generaci, druhou spermatickou buňkou je oplozeno jádro megagametofytu za vzniku triploidního [[endosperm]]u.

== Nahosemenné ==

Gametofyt nahosemenných rostlin je také velmi redukovaný a zcela závislý na mateřském sporofytu, v porovnání s krytosemennými vaky ale není redukovaný tolik. Megagametofyt nahosemenných rostlin je mnohobuněčný, nevyskytuje se zde dvojité oplození (oplozena je pouze oosféra, jádro megagametofytu ne a endosperm tak zůstává haploidní), pouze u ''[[Gnethaceae]]'' je jeho náznak (druhá spermatická buňka splývá s některou buňkou kanálkovou, vzniklá struktura ovšem abortuje). V přístupu k oosféře brání spermatické buňce několik [[kanálková buňka|kanálkových buněk]], které musí před oplozením odumřít spácháním [[apoptosa|apoptosy]].

 

 

[[Kategorie:Pohlavní rozmnožování]]

[[Kategorie:Anatomie rostlin]]