Konzumerismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: da:Forbrugerisme |
středně velké rozšíření |
||
Řádek 5:
== Historie ==
Přestože je konzumerismus často spojován se [[Západní kultura|západním světem]], ve skutečnosti existuje napříč kulturami a státy (zejména během poslední dekády rozvoje [[globalizace]]),
Konzumerismus není jev starý jen několik let – první náznaky této tendence jsou někdy spojovány s osobností významného předpovídatele trendů a zakladatelem novodobého [[public relations]] z 20. a 30. let 20. století, [[Edward L. Bernays|E. L. Bernaysem]]. Hlavní vlna konzumerismu ale přišla po [[Druhá světová válka|II. sv. válce]], v 50. let [[20. století]], zejména ve Spojených státech amerických (v tehdejší, válkou zničené, Evropě pak méně). Naopak, o dekádu později vyrostl zejména mezi mladou generací odpor proti konzumnímu způsobu života a ve větší či menší míře ovlivnily ostatní v té době vznikající myšlenkové ale třeba i umělecké proudy „bouřlivých“ šedesátých let 20. století.
Druhá vlna se pak pokládá na začátek 80. let, ve vlivu neoliberárního kapitalismu ([[Margareth Thatcherová]], [[Ronald Reagan]]) a od poloviny 90. let na ni navázal fenomén [[globalizace]], který lidem vyznávajícím tento způsob života do jisté míry usnadnil jejich spotřební návyky v globálním měřítku a „standardizoval“ úroveň komerčních služeb, opět zejména v zemích [[Prví svět|prvního světa]].
== Psychologický aspekt konzumerismu ==
Konzumerismus nepředstavuje zcela krajní pozici nutkavé potřeby trávit veškerý čas v supermarketech a obchodních centrech a utrácet za zboží veškeré peníze. Těchto případů (které označuje jako tzv. „shopoholismus“ a jedinec, který touto dysfunkcí trpí, shopoholik) je minoritní množství, na druhé straně konzumerismus jako náhražka kultury nebo ideologie je (zvláště ve vyspělých zemích) významně zastoupen a „spotřební návyky“, alespoň částečně koincidující s konzumerismem tak má značná část populace, zejména pak střední třída.
Konzumerismus dále tvoří určité prostředí pro styk a interakci producentů, jednotlivých obchodních značek a „korporátního světa“, a konzumentů na straně druhé; a též zahrnuje a sjednocuje do jednotného přístupu (ať už je nazýván kulturou, ideologií nebo dokonce náboženstvím) jednotlivé [[reklamní kampaň|reklamní]], a kromě [[reklama|reklamy]] souvisí i s dalšími obory jako je [[psychologie]] a její rozvíjející se podobor [[psychologie reklamy]], [[sociologie]], [[public relations]] či [[marketing]] nebo jevy jako je [[mem]] či [[virální kampaň]].
Podle [[Naomi Klein]]ové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její [[paradigma]] v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí.
Ze strany výrobců zboží většinou nejsou slyšet ke konzumerismu výhrady, ba leckdy tento stav podporují – například tendencemi pořádat čím dál delší sezónní (vánoční, velikonoční, novoroční, prázdninové) slevy, množstvení slevy, soutěže s daným výrobkem pro podporu prodeje, masívní podporou [[leasing]]ů, [[úvěr]]ů a [[půjčka na splátky|půjček na splátky]] či bezhotovostní platbou; největší nákupní centra začínají čím dál více o zákazníky pečovat, největší obchodní centra čím dál více integrují všechny jejich potřeby do jednoho místa (kromě samotného supermarketu zde nabízejí i různé kavárničky, obchůdky a boutiky, masážní a kosmetické salóny, posilovny a fitness centra ale i multikina), v některých případech lze vypozorovat i architektonický úmysl přeměnit obchodní centra (ve formě různých, fontánek, korz, veřejné zeleně apod.) na (zdání) veřejného prostranství. Tyto změny a úpravy, (které jsou též podnikány pro zpříjemnění nákupu tam zavítajícím zákazníkům) nicméně obchodníci „ideologii“ konzumerismu u svých zákazníků (přímo či nepřímo) podporují.
Změna směrem ke konzumerismu, mj. i ve způsobu trávení volného času lidí, se často stala terčem kritiky několika publicistů, sloupkařů, fejetonistů apod., ale tento trend i přes jejich články trvá a není pravděpodobné, že by na obzoru byla nějaká systémová změna, která by proti němu zasáhla.
== Je konzumerismus ideologie? ==
| |||