'''Kvark–gluonovéKvark-gluonové plazma''' (angl. zkratka '''''QGP''''') je [[skupenství]] hmoty, která existuje při extrémně vysokých [[teplota|teplotách]] a [[tlak|tlacích]]. Předpokládá se, že existovalo prvních asi 20 až 30 mikrosekund poté, kdy [[velký třesk]] dal vzniknout našemu [[vesmír]]u. Poprvé se o jeho vytvoření pokoušeli vědci při experimentech v [[CERN]]u v [[1980-1989|80.]] a [[1990-1999|90. letech]] [[20. století]]. Dnes se v těchto experimentech pokračuje v [[Brookhaven National Laboratory]] na zařízení [[Relativistic Heavy Ion Collider|RHIC]]. Nový experiment CERNu[[CERN]]u [[A Large Ion Collider Experiment|ALICE]] na zařízení [[Large Hadron Collider|LHC]] se stále připravuje (původně měl být spuštěn v roce 2008).
== Obecný úvod ==
Kvark–gluonovéKvark-gluonové plazma obsahuje [[kvark]]y a [[gluon]]y, podobně jako běžná [[hadron]]ová hmota. Na rozdíl od běžné hmoty, ve které páry kvark–antikvarkkvark-antikvark tvoří [[mezon]]y nebo trojice kvarků dávají vzniknout [[baryon]]ům (jako jsou [[proton]] a [[neutron]]), v kvark–gluonovémkvark-gluonovém plazmatu jsou částice tak blízko u sebe (méně než 10<sup>-15</sup>[[metr|m]]<ref name="Astropis 2/2001">[http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=573&pageNum_clanky=3] InAstroNoviny - převzato z časopisu Astropis 2/2001 359. vydání</ref>), že přestává působit [[silná interakce]], tyto mezony a baryony se rozpadají a vytvářejí velkou směs kvarků a gluonů. V běžné hmotě jsou kvarky pevně svázané, v kvark–gluonovém plazmatu jsou kvarky ''uvolněnyuvolněné''.
== Očekávané vlastnosti ==
=== Termodynamika ===
Teplota fázového přechodu od normální hmoty ke skupenství kvark-gluonového plazmatu je přibližně 170 [[elektronvolt|MeV]], což odpovídá hustotě energie něco málo přes 1 [[elektronvolt|GeV]]/[[metr|fm]]³. Pro hmotu tvořenou relativistickými částicemi nejsou [[tlak]] a [[teplota]] nezávislé veličiny, takže [[stavová rovnice]] je vztahem mezi hustotou energie a tlakem. Toto bylo zjištěno pomocí [[Svazková kalibrační teorie|svazkové kalibrační teorie]] a srovnáním s [[perturbační teorie|perturbační teorií]] a [[teorie strun|teorií strun]]. Otázka stále zůstává předmětem současného výzkumu. V současnosti zbývá stanovit [[měrná tepelná kapacita|měrnou tepelnou kapacitu]] a další charakteristiky.▼
Teplota fázového přechodu od normální hmoty ke skupenství kvark-gluonového plazmatu je přibližně 170 [[elektronvolt|MeV]],
▲což odpovídá hustotě energie něco málo přes 1 [[elektronvolt|GeV]]/[[metr|fm]]³. Pro hmotu tvořenou relativistickými částicemi nejsou [[tlak]] a [[teplota]] nezávislé veličiny, takže [[stavová rovnice]] je vztahem mezi hustotou energie a tlakem. Toto bylo zjištěno pomocí [[Svazková kalibrační teorie|svazkové kalibrační teorie]] a srovnáním s [[perturbační teorie|perturbační teorií]] a [[teorie strun|teorií strun]]. Otázka stále zůstává předmětem současného výzkumu. V současnosti zbývá stanovit [[měrná tepelná kapacita|měrnou tepelnou kapacitu]] a další charakteristiky.
